Kalendář
RSS
Facebook
Twitter
Google+
Nahoru

Kalendář odborných akcí Kalendář odborných akcí


Máte zájem o odborné semináře z psychologie? Stačí sledovat náš kalendář a už žádný nepropásnete.

Přidat RSS kanál Přidat RSS kanál


Zajímají Vás články z určité kategorie, nebo z celého webu? Přidejte si RSS kanál a dostávejte nové články rovnou do mailu.

Facebook
Ooops!

Plugin se zdržel, stiskněte refresh.

Twitter
Psychologon

Jsme i na twitteru. Sledujte nás a sdílejte články, které Vás zajímají...

Google+
Ooops!

Plugin se zdržel, stiskněte refresh.

Nakonec odpustíme. Někdy.

avatar uživatele
Petra Richterová
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Jednu chvíli cítíme tupou bolest z nespravedlnosti, další moment odpouštíme. Tento proces je jednou z determinant spokojeného životního stylu, well-beingu a kvalitních vztahů jak se sebou, tak i s druhými. Jak vypadá?

.

One moment we are in pain of injustice, second we forgive. This process is one of the determinants to healthy life-style and well-being and good relationships with ourselves as with others. What does it look like?


.

Co probíhá v psychice člověka, který odpustí druhému je otázka, kterou si kladl Robert Enright už v 90. letech 20. století. Zdůrazňuje jeden faktor, který odděluje odpuštění od všech ostatních jemu podobných konstruktů, jako usmíření, prominutí, zapomenutí, ospravedlnění nebo odpuštění za účelem zisku. Tímto faktorem je přítomnost bezpodmínečného usmíření navzdory vědomí, že člověku bylo ublíženo (Enright, 1994), čímž se liší od nekompletního odpuštění, které ačkoliv je uděleno, rozhořčení z incidentu v člověku dále setrvává. (Zechmeister & Romeo, 2002).

Enright (1994) navrhl pět fází odpuštění. V první fázi probíhá zjištění, co se stalo, které v člověku probouzí silné emoce jako ponížení a stud. Mozek může vězet v nekonečné smyčce přehrávání situace, a člověk začíná pociťovat také vztek, za nímž je snaha bránit se proti nespravedlnosti, která mu byla spáchána. S fází rozhodování přichází chladná hlava a zdravý rozum s vědomím, že není takové myšlenky situaci stejně nezmění. Na mysl může přicházet odpuštění nebo spíše zavrhnutí msty. Při fázi zpracování se objevuje snaha pochopit provinilce, zapojit empatii a zjistit, co ho vedlo k tomuto chování a případně s ním soucítit. Následuje absorpce bolesti a akceptace. Fáze identifikace vede k přemýšlení nad benefity, které konflikt zanechal, a také pátrání v minulosti, kdy bylo jemu také odpuštěno (Enright, Freedman & Rique, 1998).

Obecně lze říci, že oběť konfliktu dokáže odpustit díky rozvoji empatie k proviněnému. Lidé s vyšší mírou emoční empatie jsou totiž schopni více odpouštět (Macaskill, Maltby & Day, 2002; Zechmeister & Romeo, 2002). Podobná zjištění nám také ukazují, že lidé s rysy extraverze, přívětivosti a vysoké míry empatie více odpouštějí druhým. Na této dovednosti závisí také zdraví a hloubka vztahů mezi lidmi. Nejsilnějším mediátorem odpuštění druhému je redukce vlastních negativních emocí (Allemand et al., 2007).

Pokud proces odpuštění neprobíhá tak, jak popisuje Enright (1998), člověk, kterému bylo ublíženo zůstává v kontaktu s negativními emocemi. Ty mohou podmiňovat rozhodnutí člověka neodpustit, přemítání o situaci vzbuzuje další negativní emoce a celkový obraz provinilého není viděn v příznivém světle (Stackhouse et al., 2017). Někteří lidé mají nadhled nad událostí, ale přesto si nepřejí odpustit. Mezi takové neodpustitelné zážitky může patřit například šikana, verbální nebo fyzické násilí, sexuální zneužití. Na druhou stranu, v lehčích konfliktech se odpuštění může přece jen nakonec jevit jako to nejlepší řešení.

Zdroje

  1. Allemand, M., Amberg, I., Zimprich, D., & Fincham, F. D. (2007). The role of trait forgiveness and relationship satisfaction in episodic forgiveness. Journal of Social and Clinical Psychology, 26(2), 199-217.
  2. Enright, R. D. (1994). Piaget on the moral development of forgiveness: Identity or reciprocity?. Human Development, 37(2), 63-80.
  3. Enright, R. D., Freedman, S., & Rique, J. (1998). The psychology of interpersonal forgiveness. Exploring forgiveness, 46-62.
  4. Macaskill, A., Maltby, J., & Day, L. (2002). Forgiveness of self and others and emotional empathy. The Journal of social psychology, 142(5), 663-665.
  5. Stackhouse, M. R., Jones Ross, R. W., & Boon, S. D. (2018). Unforgiveness: Refining theory and measurement of an understudied construct. British Journal of Social Psychology, 57(1), 130-153.
  6. Zechmeister, J. S., & Romero, C. (2002). Victim and offender accounts of interpersonal conflict: Autobiographical narratives of forgiveness and unforgiveness. Journal of personality and social psychology, 82(4), 675.

Zdroj obrázku

  1. https://www.jogadnes.cz/joga/odpusteni-aneb-skvela-cesta-jak-zacit-novy-rok-3374/

 

 

 

UDÁLOSTI

V současné době nejsou vypsány žádné události.

PARTNEŘI

PSYCHOLOGICKÝ ÚSTAV FFMU

web: http://psych.phil.muni.cz/

Psychologický ústav FFMU

FILOZOFICKÁ FAKULTA MU

web: http://www.phil.muni.cz/

filosofická fakulta masarykova univerzita

KATEDRA PSYCHOLOGIE FFUP

web: http://www.psych.upol.cz//

www.psych.upol.cz

KATEDRA PSYCHOLOGIE FFUK

web: http://psychologie.ff.cuni.cz/

psychologie.ff.cuni.cz

FILOZOFICKÁ FAKULTA UP

web: http://www.ff.upol.cz//

www.ff.upol.cz

WebArchiv

web: http://www.webarchiv.cz

WebArchiv - archiv českého webu

OSEL.CZ

web: http://www.osel.cz/

OSEL.CZ

Inovace v Psychologii

web: http://www.inpsy.cz/

inpsy.cz

COOLNET

web: http://www.coolnet.cz/

coolnet.cz

e-mail: info@psychologon.cz tel.: +420 549 497 794 ISSN: 1805-7160

Psychologický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Arne Nováka 1
602 00 Brno
Česká republika