Kalendář
RSS
Facebook
Twitter
Google+
Nahoru

Kalendář odborných akcí Kalendář odborných akcí


Máte zájem o odborné semináře z psychologie? Stačí sledovat náš kalendář a už žádný nepropásnete.

Přidat RSS kanál Přidat RSS kanál


Zajímají Vás články z určité kategorie, nebo z celého webu? Přidejte si RSS kanál a dostávejte nové články rovnou do mailu.

Facebook
Ooops!

Plugin se zdržel, stiskněte refresh.

Twitter
Psychologon

Jsme i na twitteru. Sledujte nás a sdílejte články, které Vás zajímají...

Google+
Ooops!

Plugin se zdržel, stiskněte refresh.

Ikigai- život stojí za to

avatar uživatele
Sylvie Brustmannová
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Článek pojednává o japonském konceptu smyslu života- ikigai, který se ukazuje jako významný protektivní faktor našeho zdraví. Jsou diskutovány teoretické základy, souvislosti a přínosy tohoto konceptu. Mimo jiné se autorka zabývá také ontogenezí ikigai, jeho možnými koreláty v CNS a mechanismem účinku na tělesný stav člověka.

Evropskou pozornost související s otázkou smyslu života, well-beingu, štěstí a dalších konceptů pozitivní psychologie, častěji lákají spíše západní autoři a jejich výzkumné výsledky. Zaměříme-li však na malou chvíli naši pozornost na opačnou stranu světa, je pravděpodobné, že ji upoutá u nás zatím ne zcela známý japonský koncept: ikigai. V mnoha výzkumech (Cohen, Bavishi & Rozanski, 2015) se ikigai ukázalo být víceméně východní alternativou k našemu konceptu smyslu života. Ačkoli je zatím málo kvalitních metodologických nástrojů, které by mohly „měřit“ ikigai a často studie pracují pouze s jedinou odpovědí- zda respondent v životě takový zdroj má, je až neuvěřitelné, jak silná je predikční hodnota zdraví tohoto pouhého vyjádření. Navzdory zmíněné podobnosti konceptů ikigai a smyslu života, však ikigai přináší i nový úhel pohledu a rozšíření obzorů o tento východní koncept může přispět i k otázkám interkulturní pozitivní psychologie.

Co to znamená mít Ikigai?

Slovo ikigai pochází z japonského iki (život) a kai (naplnění vlastních nadějí a očekávání), a označuje tak v podstatě smysl života, důvod bytí. Pokud jsou pro Vás tyto pojmy příliš abstraktní a těžko si dokážete představit, jak takový život s ikigai vlastně vypadá v praxi, možná Vám pomůže stručné a jasné vyjádření jedné Okinawské stařenky: „ikigai, to je prostě důvod vstát ráno z postele“. Takto odpověděla Danu Buettnerovi (2009) (pozn.1), americkému cestovateli, který po světě pátral po esencích, které by mohly společně tvořit recept na dlouhověkost. S Danovým nevšedním výzkumem Vás seznámíme blíže v kapitole věnující se zdraví.

Obrázek 1: Maslowova pyramida potřeb

 

Ikigai rozhodně není chápáno jako cíl životní cesty, nýbrž jako zdroj, počátek cesty životem, který stojí za to žít. Tento zdroj se může lišit v míře abstrakce, a proto je možné rozlišit dva základní typy ikigai. Prvním je ikigai taisho, jehož zdrojem je nějaký konkrétní objekt (rodina, práce, koníček či sen o budoucnosti). To se odlišuje od ikigai kan, u nějž konkrétní zdroj není možné identifikovat, jelikož se jedná o prostý, všeobecný pocit, že náš život stojí za to žít (Kobayashi, 1989, cit. dle Mathews, 1996). Ikigai taisho však nebývá považováno za zcela ryzí ikigai z důvodu jeho vázanosti na specifický předmět, naopak předpokladem ryzího ikigai je, že se bude týkat pouze vlastního já. Pramenem takového ryzího ikigai je tak osobnostní zralost, láska, štěstí, kontakt v rámci společenství a pocit hodnoty vlastního života, který směřuje k seberealizaci člověka. V tomto bodě se koncepce ikigai setkává s Maslowovou hierarchií potřeb, v níž by zaujalo místo na úrovni tzv. B-potřeb, které souvisí právě s vlastní seberealizací. Tyto B-potřeby, neboli potřeby Bytí, jsou potřeby vyššího řádu (jak naznačuje jejich umístění v pyramidě), tedy takové, které se začnou dovolávat naší pozornosti až tehdy, když jsou naše základní potřeby uspokojeny. Nicméně existují i případy, kdy potřeba vlastní aktualizace, například v podobě realizace životního díla či poslání, byla natolik silná, že zůstávala v popředí, přestože základy pyramidy (D-potřeby), související s elementárními fyziologickými potřebami, nebyly saturovány. Jako příklad si lze představit luzné podmínky slavného sochaře Augusta Rodina (pozn. 2) tvořícího své životní dílo navzdory hladu, zimě, chudobě a dokonce někdy i strádání sociální blízkosti a uznání. Nebo také dobrovolnické lékaře i ostatní zdravotnický personál ve válkou zasažených oblastech, kde v nesnesitelných podmínkách riskují svůj vlastní život. Ostatně téma války v této souvislosti nám může snadno asociovat i Viktora Emila Frankla, který díky své vůli ke smyslu dokázal čelit utrpení a tyranii v koncentračním táboře a přesto si zachovat vlastní integritu a intelektuální vitalitu, o čemž pojednává ve své inspirativní „malé velké“ knize A přesto říci životu ano z roku 1977 (v ČR vydáno v roce 2006).

Tato životní síla v podobě ikigai je tvořena čtyřmi základními komponentami, jež se spojují ve vzájemně se prolínající celek (obrázek 2):

1. Vášeň (passion)

2. Poslání (mission)

3. Profese (profession)

4. Povolání (vocation)

Tyto komponenty vycházejí ze čtyř základních zdrojů:

1. To, co miluji.

2. To, co potřebuje svět.

3. To, čím si mohu vydělat peníze.

4. To, v čem jsem dobrý/á.

Obrázek 2: Diagram ikigai zobrazující jeho komponenty a zdroje

 

Pro jasnější pochopení si můžeme osobu s ikigai vykreslit na vizi Marshalla Eriksena (pozn.: fiktivní postava z amerického seriálu How I met your mother). Absolvent právnické fakulty se rozhodne stát se environmentálním právníkem (profese) a začne pracovat v projektové organizaci bojující za záchranu životního prostředí (povolání), jelikož mu záleží na stavu naší planety a cítí, že je důležité se o ni zasadit (poslání), což díky svým získaným dovednostem a motivaci dělá velmi angažovaně (vášeň).

Nyní se pojďme podívat na některé koncepty, které jsou si s ikigai velmi blízké.

Flow

Je pravděpodobné, že rozvoj ikigai je ovlivněn naším prožíváním, a to konkrétně zážitkem flow (Iida & Oguma, 2013). Flow fenomén, jak jej postuloval americký psycholog maďarského původu Mihaly Csikszentmihályi (2015), je důsledek optimálního prožívání toho, co se děje tady a teď. Může se jednat klidně i o běžnou každodenní činnost, stejně tak jako o běžecký závod, psaní odborného článku či štěpení jádra. Důležité však je, že se na tuto naši aktivitu plně soustředíme a nepřemýšlíme nad tím, co budeme dělat za pár hodin poté (Slezáčková, 2012). Zároveň je pro docílení tohoto zážitku zásadní pouštět se do činností, které pro nás nejsou ani příliš snadné, avšak ani příliš složité- právě v tom spočívá ono optimální prožívání (obrázek 3). Výsledky jedné japonské studie (Iida & Oguma, 2013) naznačují, že ikigai, je-li doprovázeno prožitkem flow, souvisí například se cvičením tai-chi. Toto původem čínské bojové umění, díky svým pomalejším plynulým pohybům a hlubokému dýchání, uvolňuje a relaxuje tělo, jelikož má tendenci stimulovat parasympatická vlákna (pozn. 3) našeho autonomního nervového systému. Díky aktivaci parasympatiku je tak inhibován antagonistický sympatikus (pozn. 4) a zjednodušeně řečeno dochází k potlačení stresové reakce v organizmu, poněvadž se tělo dostává do relaxovaného stavu. Ukázalo se, že čím pravidelněji lidé tai-chi cvičí, tím roste pravděpodobnost, že budou při této činnosti prožívat flow a pociťovat ve svém životě přítomnost ikigai.

Obrázek 3: Flow jako důsledek náročnosti úkolu a vlastní kompetence

 

Zdravá vášeň

V souvislosti s „vášnivou“ komponentou ikigai, Peterson (2008) poukazuje na podobnost s konceptem známým západní psychologii, a to Vallerandově (2008) harmonické vášni (harmonious passion). Vallerand se vášní zabývá již dlouhá léta a definuje ji jako činnost, kterou jedinec preferuje, cenní si jí a do níž investuje čas a energii. Kromě harmonické vášně rozlišuje i vášeň obsesivní, která je specifická svým nekontrolovatelným puzením, ruminacemi (pozn. 5) a prožívanými negativními emocemi spojenými s dannou aktivitou (stud, úzkost). Harmonická vášeň, stejně jako ikigai, je naopak spojována s pozitivními emocemi a prožitkem flow (Vallerand, 2015).

Koreláty a biomarkery ikigai v CNS

Ačkoli frenologie a lebkozpyt už dávno „nefrčí“, i moderní neuropsychologie se do jisté míry zabývá koreláty a biomarkery (pozn. 6) psychických funkcí v CNS. Japonský Ischida (2012) uvažuje, že ikigai by mohlo souviset s funkcí frontálních (čelních) laloků, jelikož významně souvisejí s exekutivními, integrativními a volními procesy. Právě frontální lalok, jakožto evolučně nejmladší část telencephala (koncového mozku), přijímá a integruje informace ze synapsí z mnoha mozkových struktur i korových oblastí a je zcela unikátní evoluční nadstavbou lidského druhu. Kulišťák (2011) frontální laloky charakterizuje jako nejvyšší úroveň „člověčenství“, kde se uskutečňuje integrita osobnosti člověka, sebeuvědomování, sociální cítění, empatie atd. Kritickým obdobím vývoje tohoto laloku je období adolescence, kdy zde dochází k nejvýraznější synaptogenezi (pozn. 7) a maturaci prefrontálního laloku (Klein et al., 2014; Mesulam, 2002), z čehož autoři vyvozují, že i ikigai se rozvíjí v tomto vývojovém období. Koneckonců i poškození v oblasti frontálních laloků, jak píše Gazzaniga, Ivry a Mangun (2014), souvisí s potížemi v dosahování vlastních cílů, z důvodu ztráty schopnosti integrovat všechny potřebné informace, a také s nedostatečnou motivací, jež způsobuje velké obtíže se zahájením jakékoli činnosti (abulie). Například třeba právě i obyčejné vůle k tomu vstát ráno z postele, jak je charakterizováno ikigai ve výše zmíněné přednášce Dana Buettnera.

Obrázek 4: Frontální lalok (zlatavě vyznačeno)

 

Kde se v nás ikigai bere?

Je však bohužel pravdou, že existuje mnoho lidí, kteří ikigai ve svém životě (zatím) nemají. Důležitá je tedy otázka, jaké mechanismy vedou k jeho rozvoji a které faktory vlastně hrají roli v jeho podpoře v průběhu života. V rámci ontogeneze (pozn. 8) se ukazuje, že ikigai krystalizuje v období adolescence (Ischida et al., 2012), kdy i sociální prostředí začíná klást na člověka výraznější stresující zátěž a stimuluje jej tak k rozvoji zvládacích mechanismů (copingových strategií). Ukazuje se také, že zdrojem tohoto rozvoje mohou být i změny související se zráním mozkové kůry, o čemž jsme pojednali výše. Pocitu smyslu života a ikagai nejvíce v této zátěžové životní fázi přispívá rodinné a sociální zázemí, které dospívajícímu nabízí pozitivní zkušenost se sebou samým, porozumění a přijetí (Ischida et al., 2012). Mimo jiné se jako dobrý zdroj ikigai potvrdilo i trávení času v přírodě (Ishida & Okada, 2011), což může být příznivou zprávou pro dospívající, kteří si v jisté životní fázi nemusejí třeba se svými rodiči či vrstevníky rozumět a ke svojí harmonizaci pak mohou využít i tiché rozjímání v parku. Ovšem jistě to nebude fungovat s partou hlučných, popíjejících kamarádů… Navíc, jak jsme se již zmínili v kapitole o flow fenoménu, i kvalitní tělesné cvičení u nás může postupně vybudovat pocit smysluplnosti.

Na druhou stranu se pro rozvoj našeho ikigai mohou stát kamenem úrazu některé osobnostní dispozice. Například potřeba neustálého ocenění a schválení našeho jednání (need for approval) od rodičů a později i od jiných lidí, jako jsou naši kamarádi či kolegové a nadřízení, vyloženě blokuje autentičnost a vlastní smysluplnost našeho jednání a směřování (Ischida et al., 2012).

Jak tedy povzbuzovat ikigai v každodenním životě? Ishida (2012) doporučuje u dětí podporovat aktivity, které rozvíjejí strategie řešení problému (problem solving), jelikož tento typ úkolů trénuje percepci, zdokonaluje zpracování informací a vede tak k celkovému zlepšení kognitivních schopností dítěte a jeho připravenosti vypořádat se se zátěžovou situací. Takový přístup se projeví například ponoukáním dítěte do nejrůznějších zajímavých projektů a nápadů (výroba skrýší, vynálezů, oprava starého vraku kola aj.), skládání puzzle (detekce jednotlivých znaků dekomponovaného obrazu a následné vytvoření harmonického gestaltu- celku), ale samozřejmě také trpělivým, aktivním nasloucháním a přiměřenou pochvalou. Zároveň by však výchova dítěte neměla vést k rozvoji falešného já, které neustále usiluje o chválu z vnějšku a jehož cíle jsou vázány na obecně oceňované mety („jsem hodný syn/dcera, pilný žák, vynikající student na uznávané univerzitě, pracuji pro prestižní firmu“). Takové falešně „cílevědomé“ chování brání hlubšímu sebepoznání, kreativitě a objevení opravdového vlastního smyslu života.

Ikigai a zdraví

Bývalý ředitel APA (pozn. 9) a zakladatel Centra pozitivní psychologie při Pensylvánské univerzitě, Martin Seligman, se ve své knize Vzkvétání (2015) zabývá faktory, které chrání naše zdraví před somatickými nemocemi. Kromě jeho oblíbeného konceptu optimismu, zmiňuje také překvapivě významné výsledky výzkumů smyslu života a ikigai. Hned několik prospektivních studií v Japonsku totiž svědčí o tom, že lidé, kteří nemají své vlastní ikigai podléhají razantně vyššímu riziku mortality. Například Tanno et al. (2009) na velmi početném vzorku Japonských seniorů (10 021) prokázal velmi významný efekt ikigai v souvislosti s kardiovaskulárním i cerebrovaskulárním onemocněním. Na druhou stranu se v této studii neprokázala souvislost ikigai s onkologickým onemocněním, jež však byla potvrzena ve starším výzkumu Wakaie et al. (2007). V jiném výzkumu se smysl života potvrdil i jako faktor, který brání v rozvoji Alzheimerovy demence a mírné kognitivní poruchy (Boyle, Buchman, Barnes, & Bennett, 2010). Je třeba zmínit také fascinující práci již zmíněného Dana Buettnera, který se svým týmem ve spolupráci s National Geographic pátral na světě po místech (tzv. Blue zones®), kde se lidé dožívají nejvyššího věku. Ku příkladu kromě Kalifornských obyvatel tzv. Adventistů sedmého dne a Sardských obyvatel provincie Nuoro, Buettner objevil nejstarší žijící ženskou populaci na severu souostroví Okinawy. Na tomto místě lidé si lidé uchovají své zdraví nejdéle na světě, žijí v průměru o 7 let déle než průměrný Američan (bydlí zde 5x více stoletých lidí nežli v Americe), a co více, lidé zde trpí výrazně méně často rakovinou prsu a tlustého střeva i kardiovaskulárními chorobami. Pátral proto, v čem se liší způsob života zdejších obyvatel. Kromě stravovacích návyků tkví rozdíl v kohezivním společenství 5-10 žen, do kterého se děti narodí a po celý život z něj čerpají sociální oporu. Zásadním životním zdrojem však, jak tvrdily samy místní ženy, je jejich ikigai, jejich naplnění, smysl a důvod žít.

Jak to funguje?

Zatím není zcela jasné, na jakém mechanismu se uplatňuje protektivní efekt ikigai. Tanno et al. (2009) nabízí možné vysvětlení na behaviorální rovině, a to, že lidé s ikigai se obecně chovají zdraví protektivně. U respondentů s ikigai byl totiž zjištěn výrazně menší podíl kuřáků a konzumentů alkoholu, za to zde byl větší podíl těch, kteří prováděli tělesné cvičení alespoň hodinu týdně a věnovali spánku optimálních 7 až 9 hodin denně. Nicméně příčinu tohoto vztahu můžeme nalézt i na fyziologické rovině. Stejně jako ostatní psychické protektivní faktory zdraví, tak i ikigai má svoji neuroendokrinologickou (pozn. 10) a imunologickou odezvu, která ovlivňuje somatický stav člověka. Například díky výzkumu alkoholismu se zjistilo, že lidé s ikigai výrazně méně podléhají nadměrnému pijáctví v důsledku působení neurotransmiterů (pozn. 11) v CNS, a to konkrétně β- endorphinu, který je zdrojem příjemných pocitů. Studie ukazují, že nedostatek této látky stojí v pozadí nadměrné konzumace alkoholu (Morales-Mulia, de Cortari, Amaya, & Méndez, 2012), avšak hladina této látky je v těle přirozeně vyšší, máme-li svoje ikigai. Podobně jako vnitřně spokojený a vyrovnaný člověk nepotřebuje „berličku“ zvanou alkohol k tomu, aby zahnal svoje chmury, tak i člověk s ikigai je schopen navozovat si příjemné pocity spontánně. Lidé s ikigai navíc zažívají většinou velmi málo úzkosti, na rozdíl od ostatních, z nichž někteří pak mají tendenci redukovat svoji úzkost právě abúzem alkoholu či jiných návykových látek (Ishida, 2012). Těmito poznatky se otevírá nová cesta pomoci lidem se závislostmi tkvící ve facilitaci jejich sebepoznání a nalezení vlastního smyslu života. Pravděpodobně mnohem pracnější způsob detoxikace a léčby, než jaký praktikují lékaři dnes, avšak zdá se, že o to trvalejší a účinnější. A třeba by takto léčit a pomáhat lidem „nemocným alkoholem“ mohlo být zase něčím ikigai!

Závěr

Ačkoli naše tělesná schránka nám neumožňuje žít do nekonečna, ukazuje se, že životní styl dokáže i toto naše krátké vystoupení na světě zásadně zkrátit. Pokud nevěříte, že ikigai má sílu náš život prodloužit, jistě stojí za to alespoň to zkusit- můžete tím získat jedině kvalitně prožitý smysluplný život, ať už je dlouhý jakkoliv. Rozhodně však nevěste hlavu, pokud ve svém životě zatím něco jako ikigai nemáte. Ukazuje se totiž, že distribuce ikigai s vyšším věkem narůstá, a tak s každým novým dnem se nám zvyšuje pravděpodobnost, že své ikigai objevíme. Kdo hledá, ten určitě najde!

Poznámky

  1. https://www.ted.com/talks/dan_buettner_how_to_live_to_be_100
  2. Doporučuji krásnou knihu: Weiss, D. (1985). Nahý jsem přišel na svět: román o Augustu Rodinovi. Praha: Svoboda.
  3. Parasympatikus = autonomní nervový systém (nepodléhá naší vůli); je odpovědný za zklidnění organismu
  4. Sympatikus = autonomní nervový systém (nepodléhá naší vůli); je odpovědný za mobilizaci organismu
  5. Ruminace = nutkavé a zdlouhavé zabývání se nějakou záležitostí
  6. Biomarker = indikátor probíhajícího procesu či stavu na somatické rovině
  7. Synaptogeneze = vznik synapsí (tj. spojů mezi jednotlivými neurony)
  8. Ontogeneze = vývoj na úrovni jednice
  9. APA = Americká psychologická asociace
  10. Neuroendokrinologický = vztahující se k hormonální sekreci v nervové soustavě
  11. Neurotransmiter = chemický přenašeč vzruchů mezi neurony, tj. původce mozkové aktivity

Zdroje

    1. Boyle, P. A., Buchman, A. S., Barnes, L. L., & Bennett, D. A. (2010). Effect of a purpose in life on risk of incident Alzheimer disease and mild cognitive impairment in community-dwelling older persons. Archives of general psychiatry, 67(3), 304-310.
    2. Buettner, D. (2009). How to live to be 100+ [TEDxTC]. Retrieved from: https://www.ted.com/talks/dan_buettner_how_to_live_to_be_100
    3. Cohen, R., Bavishi, C., & Rozanski, A. (2015). Purpose in Life and its Relationship to All-Cause Mortality and Cardiovascular Events: A Meta-Analysis. Circulation, 131(Suppl 1), A52-A52.
    4. Csíkszentmihályi, M. (2015). Flow: o štěstí a smyslu. Praha: Portál.
    5. Erikson, E. H. (1968). Identity: Youth and crisis. New York: Norton.
    6. Frankl, V. E. (2006). A přesto říci životu ano: psycholog prožívá koncentrační tábor (3. vyd.). Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství.
    7. Gazzaniga, M. S., Ivry, R. B., & Mangun, G. (2014). Cognitive neuroscience: the biology of the mind (4th ed.). New York: W.W. Norton & Company.
    8. Iida, K., & Oguma, Y. (2013). Relationships between flow experience, ikigai, and sense of coherence in tai chi practitioners. Holistic nursing practice, 27(5), 260-267.
    9. Ishida, R. (2012). Purpose in life (ikigai), a frontal lobe function, is a natural and mentally healthy way to cope with stress. Psychology, 3(3), 272.
    10. Ishida, R., & Okada, M. (2011). Factors influencing the development of “Purpose in Life” and its relationship to coping with mental stress. Psychology,2(01), 29.
    11. Klein, D., Rotarska-Jagiela, A., Genc, E., Sritharan, S., Mohr, H., Roux, F., ... & Uhlhaas, P. J. (2014). Adolescent brain maturation and cortical folding: evidence for reductions in gyrification. PloS one, 9(1), e84914.
    12. Koukolík, F. (2011). Mozek a jeho duše. Praha: Galén.
    13. Mathews, G. (1996). What makes life worth living?: How Japanese and Americans make sense of their worlds. Univ of California Press.
    14. Morales-Mulia, M., de Gortari, P., Amaya, M. I., & Méndez, M. (2012). Activity and expression of enkephalinase and aminopeptidase N in regions of the mesocorticolimbic system are selectively modified by acute ethanol administration. Journal of Molecular Neuroscience, 46(1), 58-67.
    15. Mesulam, M-Marsel. (2002). Principals of frontal lobe function. In D. T. Stuss, & R. T. Knight (Eds.), The human frontal lobes: Transcending the default mode through contingent encoding (pp. 8-30). New York: Oxford University Press.
    16. Peterson, C. (2008, September). Ikigai and Mortality. Psychology today. /vid. 6.3. 2016/ retrieved from: https://www.psychologytoday.com/blog/the-good-life/200809/ikigai-and-mortality
    17. Seligman, M. E. (2014). Vzkvétání: nové poznatky o podstatě štěstí a duševní pohody (Vydání první). V Brně: Jan Melvil Publishing.
    18. Slezáčková, A. (2012). Průvodce pozitivní psychologií. Grada Publishing as.
    19. Tanno, K., Sakata, K., Ohsawa, M., Onoda, T., Itai, K., Yaegashi, Y., ... & JACC Study Group. (2009). Associations of ikigai as a positive psychological factor with all-cause mortality and cause-specific mortality among middle-aged and elderly Japanese people: findings from the Japan Collaborative Cohort Study. Journal of psychosomatic research, 67(1), 67-75.
    20. Vallerand, R. J. (2008). On the psychology of passion: In search of what makes people's lives most worth living. Canadian Psychology, 49, 1-13.
    21. Vallerand, R. J. (2015). The psychology of passion: A dualistic model. Oxford University Press, USA.
    22. Wakai K, Kojima M, Nishio K, Suzuki S, Niwa Y, Lin Y, Kondo T, Yatsuya H, Tamakoshi K, Yamamoto A, Tokudome S, Toyoshima H, Tamakoshi A. Psychological attitudes and risk of breast cancer in Japan: a prospective study. Cancer Causes Control 2007;18:259–67.
    23. Weiss, D. (1985). Nahý jsem přišel na svět: román o Augustu Rodinovi. Praha: Svoboda.

Zdroje obrázků

  1. http://www.dreamstime.com/stock-image-maslow-s-hierarchy-needs-pyramid-image18682831
  2. http://maitreecoaching.com/2015/11/23/ikigai-or-the-reason-you-wake-up-in-the-morning/
  3. http://www.science20.com/positive_psychology_digest/ some_thoughts_and_questions_csikszentmihalyis_flow
  4. https://myloview.cz/fototapety/tema/lalok/

UDÁLOSTI

V současné době nejsou vypsány žádné události.

PARTNEŘI

PSYCHOLOGICKÝ ÚSTAV FFMU

web: http://psych.phil.muni.cz/

Psychologický ústav FFMU

FILOZOFICKÁ FAKULTA MU

web: http://www.phil.muni.cz/

filosofická fakulta masarykova univerzita

KATEDRA PSYCHOLOGIE FFUP

web: http://www.psych.upol.cz//

www.psych.upol.cz

KATEDRA PSYCHOLOGIE FFUK

web: http://psychologie.ff.cuni.cz/

psychologie.ff.cuni.cz

FILOZOFICKÁ FAKULTA UP

web: http://www.ff.upol.cz//

www.ff.upol.cz

WebArchiv

web: http://www.webarchiv.cz

WebArchiv - archiv českého webu

OSEL.CZ

web: http://www.osel.cz/

OSEL.CZ

Inovace v Psychologii

web: http://www.inpsy.cz/

inpsy.cz

COOLNET

web: http://www.coolnet.cz/

coolnet.cz

e-mail: info@psychologon.cz tel.: +420 549 497 794 ISSN: 1805-7160

Psychologický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Arne Nováka 1
602 00 Brno
Česká republika