Kalendář
RSS
Facebook
Twitter
Google+
Nahoru

Kalendář odborných akcí Kalendář odborných akcí


Máte zájem o odborné semináře z psychologie? Stačí sledovat náš kalendář a už žádný nepropásnete.

Přidat RSS kanál Přidat RSS kanál


Zajímají Vás články z určité kategorie, nebo z celého webu? Přidejte si RSS kanál a dostávejte nové články rovnou do mailu.

Facebook
Ooops!

Plugin se zdržel, stiskněte refresh.

Twitter
Psychologon

Jsme i na twitteru. Sledujte nás a sdílejte články, které Vás zajímají...

Google+
Ooops!

Plugin se zdržel, stiskněte refresh.

Ovlivňuje nás hudba, kterou posloucháme?

avatar uživatele
Petra Richterová
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Hudba byla vždy součástí života člověka. Posledních několik let nás začíná obklopovat čím dál víc. Je v našich smartphonech, ipadech, počítačích, televizích, v supermarketech, v práci… jaký vliv na nás má?

Počátek 21. století zaznamenal velký nárůst studií snažících se zjistit, jaký vliv má hudba na člověka (Miranda, 2013). Od té doby se přišlo na mnoho metod využití, například v psychoterapii nebo v marketingu, ale zároveň se stále vynořují další nezodpovězené otázky.

Hudba hluboce ovlivňuje emoce v každodenním životě (Panksepp a Bernatzky, 2002). Někteří dokonce připouští, že je nejen ovlivňuje, ale dokonce i vytváří (Krumhansl, 1997). Znamená to tedy, že když si pustíme smutnou písničku, začneme cítit smutek? Jedna skupina vědců tvrdí, že není možné, aby na nás hudba působila tak intenzivně, aby v nás podnítila vznik nových emocí. Tento názor existuje už od dob, kdy se začalo zkoumat spojení emocí s hudbou (Franěk, 2005). Jak to tedy vlastně je?

Není důležité pouze to, jaká píseň právě hraje, je třeba vzít v úvahu také konkrétního člověka, který hudbu slyší. Díky jedinečnosti každé osobnosti může jedna skladba v každém vyvolat jinou emoční odpověď (Cespedes-Guevara & Eerola, 2018). Roli sehrávají různé faktory, jako emoční rozpoložení člověka v konkrétním okamžiku nebo prostředí, v němž se nachází. Vliv má také výchova a kulturní oblast. Například posluchači na Západě mohou mít tendenci posuzovat veselou notu písně na základě převahy durových “veselých” tónů, ale v Arábii nebo na Balkáně je většina písní laděná do mollových “smutných” tónů, a přesto jsou v těchto zemích hodnoceny jako radostné (Powell, 2018).

Velkou roli hraje také obeznámenost se skladbou. Existuje vědecky podložený názor, že pokud je skladba hodnocena jako oblíbená, má na dotyčného mnohem větší vliv a účinek (Blood & Zattore, 2001). Může být totiž uložená v paměti společně s nějakým zážitkem, který může ještě prohloubit naše pocity z oné písničky (Saarikallio, 2010), nebo svými parametry přímo odpovídá našemu prototypu “hezké písničky” a našemu oblíbenému stylu. V našem mozku se zapojí centrum odměny, které spouští příjemné pocity, jako když si dáme něco sladkého (Menon & Levitin, 2005). Pokud se nám píseň či skladba naopak nelíbí a třeba ji ani neznáme, může nám být lhostejná a na naše emoce nemusí mít žádný výrazný vliv (Blood & Zattore, 2001).

Důležitým poznatkem v otázce emoční reaktivity na hudbu hraje empatie. Eerola, Vuoskoski a Kautiainen (2016) provedli výzkum, z něhož vyplynulo, že velice empatičtí lidé mohou cítit pohnutí i při poslechu neznámé smutné skladby.

Na závěr lze říci, že kompozice hudby má tendenci v lidech vyvolat různé pocity (Krumhansl, 1997), ale jde čistě o individuální hodnocení. Každý si může ve skladbě najít prvky, podle kterých se rozhoduje, zda se mu píseň líbí a zda má na její poslech chuť. Jaké emoce v něm umocňuje, záleží hodně na jeho aktuálním emočním nastavení a míře empatie. Skladba může vzbudit pocity emočně nabitého zážitku. Hudba tedy na člověka vliv mít může, někdy blahodárný, jindy naopak. Téměř vždy se však lze rozhodnout, zda ji poslouchat, či ne.

Zdroje

  1. Blood, A. J., & Zattore, R. J. (2001). Intensely pleasurable responses to music correlate with activity in brain regions implicated in reward and emotion. PNAS, 98,11818–11823. Dostupné zde
  2. Cespedes-Guevara, J., & Eerola, T. (2018). Music communicates affects, not basic emotions – a constructionist account of attribution of emotional meanings to music. Frontiers in Psychology, 9, 215. Dostupné zde
  3. Eerola, T., Vuoskoski, J., K., & Kautiainen, H. (2016). Being moved by unfamiliar sad music is associated with high empathy. Frontiers in Psychology, 7(1176). Dostupné zde
  4. Franěk, M. (2005). Hudební psychologie. Praha: Karolinum
  5. Krumhansl, C., L. (1997). An exploratory study of musical emotions and psychophysiology. Canadian Journal of Experimental Psychology, 51, 336-352. Dostupné zde
  6. Miranda, D. (2013). The role of music in adolescent development: much more than the same old song. International Journal of Adolescence and Youth, 18(1), 5-22. Dostupné zde
  7. Menon, V., & Levitin, D., J. (2005). The rewards of music listening: Response and physiological connectivity of the mesolimbic system. NeuroImage, 28, 175 – 184. Dostupné zde 
  8. Panksepp, J., & Bernatzky, G. (2002). Emotional sounds and the brain: the neuro-affective foundations of musical appreciation. Behavioural processes, 60(2), 133-155. Dostupné zde 
  9. Powell, J. (2018). Emoční síla krásných zvuků. Olomouc: ANAG.
  10. Saarikallio, S. (2010). Music as emotional self-regulation throughout adulthood. Psychology of Music, 39(3), 307–327. doi: 10.1177/0305735610374894 Dostupné zde 

Zdroj obrázku

  1. http://www.compassforcreatives.com/2017/08/28/music-and-emotion/

 

 

 

UDÁLOSTI

V současné době nejsou vypsány žádné události.

PARTNEŘI

PSYCHOLOGICKÝ ÚSTAV FFMU

web: http://psych.phil.muni.cz/

Psychologický ústav FFMU

FILOZOFICKÁ FAKULTA MU

web: http://www.phil.muni.cz/

filosofická fakulta masarykova univerzita

KATEDRA PSYCHOLOGIE FFUP

web: http://www.psych.upol.cz//

www.psych.upol.cz

KATEDRA PSYCHOLOGIE FFUK

web: http://psychologie.ff.cuni.cz/

psychologie.ff.cuni.cz

FILOZOFICKÁ FAKULTA UP

web: http://www.ff.upol.cz//

www.ff.upol.cz

WebArchiv

web: http://www.webarchiv.cz

WebArchiv - archiv českého webu

OSEL.CZ

web: http://www.osel.cz/

OSEL.CZ

Inovace v Psychologii

web: http://www.inpsy.cz/

inpsy.cz

COOLNET

web: http://www.coolnet.cz/

coolnet.cz

e-mail: info@psychologon.cz tel.: +420 549 497 794 ISSN: 1805-7160

Psychologický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Arne Nováka 1
602 00 Brno
Česká republika