Evoluce, neurobiologie, sociální, kognitivní a afektivní aspekty

MUDr. František Koukolík v krátkých statích hovoří o

´Lásce´,

´Ženách a mužích´

a ´Rodičích a dětech´

 

MUDr. František Koukolík, DrSc FCMA

Thomayerova nemocnice, Praha Krč

 

Láska

Evoluce, neurobiologie, sociální, kognitivní a afektivní aspekty

 

Biologickým smyslem lásky je reprodukce. To znamená vhodného partnera najít, získat, udržet, mít s ním potomky a rodičovsky investovat. Při získávání pohlavního partnera se strategie mužského a ženského pohlaví liší, což vystihuje Batemanův princip a Triversův princip. Požadavky žen na muže se odlišují od požadavků muže na ženy. Atraktivní ženy vyžadují dobré geny, ekonomické investice, dobré rodičovství a citovou oddanost. Ženskou volbu ovlivňuje kulturní kontext.

Existuje antická (a raně středověká) typologie lásky, trojrozměrná psychologická typologie Sternbergova a trojrozměrná psychologická typologie Fehrové.

Současný výzkum rozlišuje romantickou (akutní) lásku, mateřskou lásku, možnou podobou je láska nepodmíněná.  Romantická láska má evoluční kořeny a je transkulturní.  Má funkční neuronální koreláty ověřené zobrazovacími metodami.  Sexuální chování homosexuálů a heterosexuálů se odlišuje, akutní romantická láska nikoli. Výzkum našel 237 důvodů lidské sexuální interakce. Lze je rozlišit do čtyř faktorů. „Pytlačení“ partnerů je rozšířený transkulturní jev, který má pět důvodů.

 

Literatura

Koukolík F. Nejspanilejší ze všech bohů (O lásce). In: Nejspanilejší ze všech bohů.  Eseje. Karolinum, Praha 2012, s. 87 – 122.

 

Ženy a muži

Evoluce, neurobiologie, sociální, kognitivní a afektivní aspekty

 

Stereotypy týkající se ženského a mužského vnímání, poznávání, emotivity, sociálních vztahů a chování jsou stejně rozšířené jako mylné. Fylogeneze mužského pohlaví je evolučně mladá. Y chromozom vznikal v průběhu čtyř genetických událostí v rozmezí asi 240 – 50 milionů let před současností. Ontogeneze diferencovaného ženského a mužského mozku probíhá intrauterinně, po narození až po mladou dospělost. Asymetrie ženského a mužského mozku se ztrácí v průběhu stárnutí. Konektivita mozku obou pohlaví se odlišuje. Vývoj stavby a funkce mozku ovlivňují pohlavní hormony. Diferencované ženské a mužské mozky (diferenciací jsou míněny okraje spektra) se odlišují v autobiografické i prostorové paměti, v navigaci, slovní paměti, některých typech poznávání, zpracovávání emocí, empatii, zpracovávání bolesti, agresivitě.

Metaanalýza výsledků 46 metaanalýz však dospěla k hypotéze genderové podobnosti: rozdíly mezi mužským a ženským chování existují, jsou však nevelké, muži a ženy se vzájemně spíš podobají než by byli rozdílní.

 

Literatura

Koukolík F. Ženský a mužský mozek. Praktický lékař 2013; 93(4), s. 143 - 151.

 

Rodiče a děti

Evoluce, neurobiologie, sociální, kognitivní a afektivní aspekty

 

Vztah budoucích rodičů a ještě nenarozeným dětem v průběhu těhotenství lze ověřovat Condonovým dotazníkem. S poměrně vysokou senzitivitou a specificitou rozliší pozitivní vazbu od vazby ambivalentní nebo citově odloučené.  Nenarozené děti se v posledních týdnech nitroděložního vývoje naučí rozlišovat hlas vlastní matky i jiné zvukové podněty. Rodičovství odpovídá rychlá a výrazná přestavba funkčních systémů mozku jak prvně rodících žen, tak otců prvního dítěte. Fundamentální je kontakt oči – oči, resp. tvář – tvář. Stejně fundamentální jsou dotyky. Sdělují identitu a mnoharozměrnou informaci o člověku, který se malého dítěte dotýká.  Jsou podkladem vzniku vazby (attachment) mezi malými dětmi a matkami. Typ vazby do značné míry určuje vztah dětí ke světu a lidem na celý život. Kognitivní, afektivní a sociální vývoj nejmenších dětí je velmi rychlý. Vyvíjí se mentalizace, empatie a sebe-uvědomování.

Platí: Evoluční kořeny poznávání, citového a sociálního života nejmenších dětí jsou starší než 650 milionů let. Jsou tedy v širokých mezích kódované geneticky. Jejich nositelé jsou mozkové neuronální sítě velkého rozsahu, které jsou plastické: trvale se přestavují a dostavují. Rozvíjejí je vlivy zevního prostředí, v prvé řadě bezpečná vazba s matkou, později s dalšími lidmi.  Poznávání, citový i sociální život nejmenších dětí, jsou podstatně rozvinutější, než si většina z nás umí představit. Varování: evoluční mechanismy vyřadí vše, co je nerespektuje

 

Literatura

Koukolík F. Funkční neuroanatomie rodičovství. Praktický lékař 2013; 93(5), s. 199 – 206.