Kategorie |
Co si ryba myslí, když jí kolem hlavy šmejdí kořist?
Nahlížení do mozku jsme si zvykli spojovat s pojmem magnetická rezonance. Japonští vědci na potěru kaprovité rybky ukázali, že s využitím genetických modifikací to jde i levněji.
Celý článek viz: http://www.osel.cz Pod pojmem vyšetřování mozku funkční magnetickou rezonancí (fMRI) si nejspíš představujeme zobrazování neuronů. Ale tak tomu většinou není, princip totiž spočívá ve sledování krve. Vychází se z faktu, že kdo nic nedělá nic nekazí a k tomu pak nepotřebuje ani tolik energie. Platí to i pro mozek. Teprve až když u něj někde dojde ke žhavení závitů, roste tam s určitým zpožděním i průtok krve krevními kapilárami. To proto, aby neurony nestrádaly živinami. K zachycení této změny se využívá molekul hemoglobinu, které jsou nositelkami kyslíku v krvi. Hemoglobin je paramagnetický, ale jen pokud na něj není navázán kyslík. S kyslíkem se chová jako látka diamagnetická. Různá zastoupení oxyhemoglobinu a deoxyhemoglobinu vytváří stavy nehomogenity v magnetickém poli. Tam, kde je více oxyhemoglobinu je signál magnetické rezonance silnější . Obraz mozkové činnosti tak získáváme až na základě změn v toku krve a informaci získáváme se zpožděním v řádu desítek až stovek milisekund. Celý článek viz: http://www.osel.cz |