Kategorie |
Co dělá naší paměť dlouhodobou?
Američtí mozkoví detektivové z Gladstone Institutes jsou přesvědčeni, že za naší schopností si poznané také zapamatovat, stojí přemísťování bílkoviny Arc. Píší o tom v nejnovějším čísle časopisu Nature Neuroscience.
Není to tak dávno, co fyziologové v proteinu Arc viděli jen substanci, která se hromadí v místě využívaných nervových spojů a neurologové tento protein měli za fluidum upevňující vzpomínky. Buněční morfologové stejný protein považovali zase jen za konstrukční prvek formující buňkám jejich kostru – cytoskelet, tvořený z mikrotubulů. Podle úhlu pohledu různé kolektivy proto přidělovali stejnému proteinu různá jména a tak se v článcích někdy operuje termínem „Arc“, jindy „Arg3.1.“,... Američané nyní svým objevem dávají za pravdu všem. Útržkovité znalosti se jim podařilo dát dohromady v jakousi ucelenou teorii „všeho“. V praxi to zatím využít neumíme, jen naší namyšlenosti se dostalo dalšího ponaučení - myšlení je ještě komplikovanější, než jsme si mysleli.
Celý článek je k dispozici na www.osel.cz
|
Psychologický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Arne Nováka 1
602 00 Brno
Česká republika
PsychoLogOn,
jejímž autorem je Department of Psychology, Faculty of Arts, Masaryk university,
podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.psychologon.cz
