The neurons that shaped civilization

avatar uživatele
www.ted.com
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www.ted.com

Neuroscientist Vilayanur Ramachandran outlines the fascinating functions of mirror neurons. Only recently discovered, these neurons allow us to learn complex social behaviors, some of which formed the foundations of human civilization as we know it. (české titulky i transkript)

 

Zrcadlové neurony jsou fascinujícím poznatkem moderní neurovědy. Do širšího pojetí evoluce člověka je zasahuje neméně fascinující neurovědec Vilayanur Ramachandran na serveru www.ted.com.

 

 

Transcript
Translated by Marek Svoboda 

Reviewed by Lucie Sara Zavodna

 

0:11Dnes bych vám chtěl říci něco o lidském mozku, což je také předmětem výzkumu Kalifornské Univerzity. Jen se na chvíli zkuste zamyslet nad tímto problémem. Tohle je kus masa, asi tak jeden a půl kilogramu, který se dá uchopit do dlaně jedné ruky. Je ovšem zároveň schopen přemýšlet o velikosti mezihvězdného prostoru. Dokáže hloubat o významu nekonečna, klást otázky o smyslu vlastní existence, o povaze Boha.

0:34A je to popravdě ta nejúžasnější věc na světě. Je to ta největší záhada, která lidstvu stále čelí: Jak je tohle všechno možné? Mozek, jak víte, se skládá z neuronů. Tady vidíme neurony. V dospělém lidském mozku je 100 miliard neuronů. A každý neuron je v kontaktu s něco okolo 1 000 až 10 000 dalšími mozkovými neurony. A na základě toho lidé spočítali, že počet permutací a kombinací mozkové aktivitypřesahuje množství elementárních částic v celém vesmíru.

1:01Jak se dá potom mozek studovat? Jedna možnost je podívat se na pacienty s poruchami v různých částech mozku a studovat změny v jejich chování. O tom jsem mluvil v minulém TEDovi. Dnes budu mluvit o jiném způsobu, který spočívá v zavedení elektrod do různých částí mozku a zaznamenávání aktivity jednotlivých mozkových nervových buněk. Je to takové naslouchání aktivitě nervových buněk v mozku.

1:22No a jeden z posledních objevů učiněných vědci z Italské Parmy, Giacomem Rizzolattim a jeho kolegy,je skupina neuronů zvaných zrcadlové neurony, které jsou v přední části mozku v čelním laloku. V přední části mozku jsou neurony, které nazýváme běžné pohybové neurony, o nichž víme už více než 50 let. Tyto neurony vysílají signály pokaždé, když člověk dělá určitou činnost. Například, když udělám tohle, natáhnu se a seberu jablko, pohybový neuron v přední části mého mozku vyšle signál. Když se natáhnu a zatáhnu za něco, jiný neuron vyšle signál, a tak mi přikáže za to zatáhnout. Toto jsou pohybové neurony, které jsou známé už nějakou dobu.

1:59Co ale Rizolatti zjistil bylo, že určitá část těchto neuronů, asi 20 procent z nich, vyšle signál i v případě,že se jen na někoho dívám, jak dělá to samé. Takže je tady neuron, který vyšle signál, když se natáhnu a něco seberu, ale vyšle signál i v případě, když jen sleduju Pepu, jak se natahuje a něco bere. A to je vskutku úžasné. Protože je to jakoby tento neuron přejímal úhel pohledu někoho jiného. Je to skoro jakoby dělal simulaci virtuální reality činnosti někoho jiného.

2:26No a jaký je tedy význam těchto zrcadlových neuronů? Především, musejí být zapojeny ve věcech jako je napodobování či následování. Protože napodobit složitou činnost vyžaduje, aby si můj mozek přisvojil úhel pohledu někoho jiného. Takže tohle je důležité při napodobování a následování. No a proč je tohle důležité? Pojďme se tedy podívat na další snímek. Takže jak se napodobuje? Proč je napodobování důležité? Zrcadlové neurony a napodobování, následování.

2:50No a teď se pojďme podívat na kulturu, fenomén lidské kultury. Když se vrátíme se asi tak o [75,000] až 100 000 let zpátky a podíváme se na lidský vývoj, vypadá to, že se před zhruba 75 000 lety stalo něco velmi důležitého. Tím myslím to, že se najednou začaly objevovat a rychle šířit různé dovednosti, které jsou jedinečné pro člověka jako používání nástrojů, využití ohně, úkrytů a samozřejmě jazyka a také schopnost číst myšlenky ostatních a interpretace jejich chování. Tohle všechno se stalo poměrně rychle.

3:19Přestože lidský mozek nabyl své současné velikosti už před téměř čtyřmi sty tisíci lety, tohle všechno se stalo velmi rychle až před 100 000 lety. A já tvrdím, že tohle všechno začalo náhlým vznikem propracované soustavy zrcadlových neuronů, která dovolovala napodobovat a následovat činnosti ostatních. Takže když se stalo, že někdo něco najednou objevil, řekněme využití ohně nebo použití určitého nástroje, tak místo aby zanikl, tento poznatek se rychle rozšířil plošně napříč celou populací,nebo byl předáván postupně z pokolení na pokolení mezi generacemi.

3:49Tímto se náhle stala evoluce lamarckistickou, namísto darwinistické. Darwinova evoluce je pomalá; trvá stovky tisíc let. Vytvořit si kožich polárnímu medvědovi zabere tisíce generací, možná 100 000 let.Lidské bytosti, dítěti, stačí jen sledovat své rodiče, jak zabíjejí ledního medvěda, stahují ho z kůže a pak si ji obléknou, srstí na tělo, aby se to okamžitě naučilo. Co lednímu medvědovi trvalo naučit se 100 000 let, se může dítě naučit za pět minut, možná za deset minut. A ve chvíli, kdy se to naučí, šíří se tato dovednost geometrickou řadou napříč populací.

4:22Tohle je základ. Napodobování složitých dovedností je to, co nazýváme kulturou, a také to, co je základem civilizace. Pak je zde také další druh zrcadlových neuronů, které slouží k něčemu docela jinému. A těmi jsou zrcadlové neurony, které, podobně jako zrcadlové neurony pro činnost, slouží k doteku. Jinými slovy, když se někdo jiný dotkne například mojí ruky, neuron v somatosenzorické kůřeve smyslové oblasti mého mozku vyšle signál. Ovšem ten samý neuron občas vyšle signál i když jen sleduju, jak se někdo někoho dotkne. Tím se tedy vcítím do pozice toho, jehož se někdo dotýká.

4:51Takže většina z nich vyšle signál, když se mě někdo dotkne na různých místech. Různé neurony pro různá místa. Ovšem některé z nich vyšlou signál i když jen někoho sleduju, jak se ho někdo dotýká na stejné místo. Takže zde opět máme neurony, které se dokáží "vcítit". Otázka, která se teď nabízí: Když se pouze dívám na někoho, koho se někdo dotýká, proč mě to nezmate a já sám ten dotek necítím jen pouhým sledováním někoho, koho se někdo dotýká? Tím myslím to, že se dokážu vcítit do pocitů toho člověka, ale já sám ten dotek doopravdy necítím. A to je tím, že v kůži máme receptory doteku a bolesti, které posílají podněty do mozku a říkají nám „Neboj se, nikdo se tě nedotýká. Takže vciť se, se vším všudy, do pocitů toho dalšího člověka, ale přímo nepociťuj dotek, jinak tě to zmate a poplete."

5:31Takže je zde zpětná vazba, která vyruší podnět zrcadlového neuronu tak, abychom vědomě tento dotek nepocítili. Ale když tu ruku odstraníte, když ji jednoduše znecitlivíte, dáte do ní injekci, umrtvíte pažní nervovou pleteň tak, že ruka je necitlivá, a žádné podněty nepřicházejí zvenčí, když se na vás teď podívám, jak se vás někdo dotýká, doslova to cítím na svojí ruce. Jinými slovy, rozpustili jste bariérumezi vámi a ostatními lidskými bytostmi. Já jim říkám Gándhího neurony, nebo empatické neurony.(Smích)

5:59A to není myšleno v nějakém abstraktním metaforickém smyslu, všechno, co vás od něj odděluje, od jakéhokoli jiného člověka, je vaše kůže. Odstraňte kůži a pocítíte dotek toho člověka ve vaší mysli.Rozpustili jste překážku mezi vámi a ostatními lidmi. A tohle je samozřejmě základem většiny Východní filosofie, tedy to, že doopravdy neexistuje žádné nezávislé já stranou od dalších lidských bytostí sledující okolní svět, pozorující ostatní lidi. Popravdě řečeno nejste propojení jen přes Facebook a internet, jste spíš doslova propojení skrze naše neurony. A v této místnosti jsou celé řetězce neuronů, které spolu vzájemně komunikují. A neexistuje žádné opravdové osamostatnění našeho vlastního vědomí od vědomí někoho jiného.

6:35A to není žádná pomatená filozofie. Tohle vyplývá z našeho chápání základní neurobiologie. Vezměte si například pacienta s fantomovou končetinou. V případě, že byla vaše končetina odstraněna a vy máte fantomovou končetinu a sledujete někoho, jak se ho někdo dotýká, cítíte to ve své fantomové končetině. To úžasné na tom je to, že když máte fantomovou končetinu, sevřete ruku někoho jiného,masírujete ruku někoho jiného, ulevuje to bolesti ve vaší fantomové ruce, téměř jakoby neuronuulevovalo pouhé sledování, jak je masírován někdo jiný.

7:02No a tady je můj poslední snímek. Po dlouhou dobu lidé považovali přírodní a humanitní vědy za odlišné.C. P. Snow mluvil o dvou kulturách: přírodní vědy na jedné straně a humanitní vědy na straně druhé; a ty dvě se nikdy nesejdou. Proto tvrdím, že systém zrcadlových neuronů představuje základ, který nám dává podnět k přehodnocení otázky vědomí, ztvárnění našeho já, co nás odděluje od ostatních lidských bytostí, co nám umožňuje vcítit se do ostatních lidských bytostí, a dokonce i vznik věcí jako vznik kultury a civilizace, které se týkají výhradně lidských bytostí. Děkuji.

PARTNEŘI

OSEL.CZ

web: http://www.osel.cz/

OSEL.CZ

COOLNET

web: http://www.coolnet.cz/

coolnet.cz

e-mail: info@psychologon.cz tel.: +420 549 497 794 ISSN: 1805-7160

Psychologický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Arne Nováka 1
602 00 Brno
Česká republika