Nové modely vědeckého publikování - Světélko na konci tunelu?

www.osel.cz Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. www.osel.cz

Vytvořeno 23. 4. 2016 Napsal www.osel.cz 0 0 0

Asi se shodneme, že žijeme v zajímavé době. Jednou z oblastí, která právě nyní prochází dramatickým vývojem, je oblast publikování vědeckých poznatků. Asi tak do poloviny 80. let se zde zase tak moc nedělo. Většina vědeckých poznatků byla publikována formou krátkých článků v odborných časopisech, za které museli čtenáři či spíše odborné knihovny, velmi draze platit. V té době už totiž vyšroubovala komerční vydavatelství ceny odborných časopisů do takové výšky, že podle některých odhadů zaplatí čtenáři za každý článek vydavatelům v průměru více než 5000 dolarů.

V článku profesora Jaroslava Flegra na serveru www.osel.cz naleznete mnohem více vět a informací... jednu z klíčových pasáží si lze přečíst v kopii i níže... a v případě zájmu pak na tomto odkazu článek celý: www.osel.cz.

"Musíme si tedy vybrat ze dvou z velké části nefunkčních modelů – tradičního, ve kterém nestoudné ceny platí přímo či zprostředkovaně čtenáři, a nového – nestoudné ceny platí autoři článku? Je to sice s podivem, ale možná ne. S třetím velice zajímavým publikačním modelem přišli před třemi lety dva kreativní pánové, Peter Binfield, bývalý hlavní editor nejvýznamnějšího časopisu s otevřeným přístupem PLoS ONE a Jason Hoyt, který zase v minulosti spojil svou karieru s Mendeley, což je v základní verzi bezplatný desktopový a internetový systém pro práci s vědeckými publikacemi a na tento systém navázaná sociální síť. Vzhledem ke své dosavadní pověsti získali rychle potřebnou dotaci a rozjeli projekt PeerJ. Je to vlastně systém, který v sobě kombinuje časopis s otevřeným přístupem, preprintový archiv⁸, úložiště primárních dat a především sociální síť. Důležité je, že systém vlastně funguje tak trochu na principu letadla, a navíc šikovně využívá znalost lidské psychiky. Obojí mu dává jasný náskok před zavedenými konkurenty a nám všem šanci, že se situace v oblasti vědeckých publikací pohne k lepšímu.

V čem tento model spočívá? Jeho jádro představují zatím dva recenzované internetové časopisy s otevřeným přístupem PeerJ a PeerJ Computer Science. V nich lze uveřejnit klasický odborný článek jakéhokoli podoboru biologie a biomedicíny (včetně třeba popisu nových druhů), nebo praktické či teoretické vědy o počítačích a informatiky. To ovšem za podmínky, že tento úspěšně projde obvyklým recenzním řízením a všichni jeho autoři (s výjimkou pregraduálních studentů) jsou placenými členy PeerJ komunity – tj. mají zaplacený jednorázový poplatek za teoreticky celoživotní bezplatné členství. Existují přitom tři varianty placeného členství – základní za 99 dolarů umožňující publikovat 1 článek do roka, rozšířené za 199 dolarů umožňující publikovat 2 články do roka a neomezené členství za 299 dolarů umožňující do roka publikovat libovolný počet článků. Jak již bylo řečeno, členství je doživotní, tedy za předpokladu, že člověk alespoň jednou do roka vypracuje vyžádaný posudek na rukopis, nebo má alespoň diskusní příspěvek k některému článku, dotaz či komentář. Pokud tak neučiní, musí při publikování dalšího článku zaplatit vstupní poplatek znova. Korespondující autor může zaplatit příspěvky za všechny spoluautory, kteří zatím nejsou členy. I kdyby měl rukopis třeba 20 autorů, vyjde mu to levněji, než kdyby chtěl publikovat jeden článek v jednom z nejlevnějších internetových časopisů, v PLoS ONE. Jen třináct autorů určitého článků totiž musí být plnými členy, u případných dalších již postačuje bezplatné členství. Bezplatné členství jinak neumožňuje publikovat recenzované články, umožňuje však ukládat články do nerecenzovaného preprintového archivu a vstupovat do diskuse ke článkům. Webové a pdf verze preprintů jsou přitom k nalezení třeba prostřednictvím Google Scholar, nemohou být pozměňovány a mají svůj unikátní digitální identifikátor (DOI), takže mohou být v budoucnu citovány jako kterékoli články uveřejněné v recenzovaných časopisech. Je otázkou, jak zareaguje Web of Knowledge, až tomuto nerecenzovanému „archivu“ naběhne slušná citovanost, tedy zda mu nepřidělí oficiální impakt faktor. I kdyby ne (u nejznámějšího preprintového archivu arXiv se tak zatím nestalo), do počtu citací a do Hirschova indexu se autorovi i tyto citace započítávat automaticky budou."