Evoluce s rozvodem nepočítala. Proto způsobuje traumata, která neumíme řešit

Psycholog Glenn Geher z Newyorské státní univerzity je šťastný člověk. Jako čerstvý čtyřicátník zjistil, že v tomto věku se mnoho jeho sousedů, příbuzných a přátel rozvádí. On sám nic podobného neplánuje: Se svou ženou letos oslaví 20. výročí. Zarazilo ho však, jaká dalekosáhlá a nepřiměřená traumata konec manželství přináší. Důvody našel autor učebnice evoluční psychologie přímo ve svém oboru. Rozvod je dle něj něčím, co naši prapředci neznali a evoluce s tím ani nepočítala. Proto nás nevybavila dostatečnými schopnostmi pro jeho řešení.

Krátce po čtyřicítce skončilo i manželství Geherových rodičů. Oba partneři se v poklidu rozešli. To však autor považuje za výjimku. Tvrdí, že s rozchodem si chceme odnést především své sociální vazby. Mnoho rozvedených proto nesnese pomyšlení, že někteří z jejich přátel zůstávají v kontaktu s bývalým partnerem a snaží se ho odstřihnout.

Linda Frankeová v knize Growing up divorced označuje rozvod jednou z nejvíce traumatických životních událostí. Může přinést sociální odcizení, trauma, pocity viny, stres. Nebezpečný je rozvod právě proto, že důsledky dopadají na všechny zúčastněné strany.

ROZVOD JAKO EVOLUČNÍ NESOULAD

Když evoluční psycholog přemítá nad společenskými problémy moderního světa, pátrá především po evolučním nesouladu. Ten existuje tam, kde se dnešní situace velmi liší od toho, jaká byla v původních podmínkách, převládajících v průběhu lidské evoluce. Klasickým příkladem jsou potraviny s vysokým obsahem cukru. Ty byly našimi předky velmi ceněné (kvůli vysoké energetické hodnotě) a přitom nedostupné. Dávný sen pralidí se splnil. Bohužel pro nás. Potravinami s vysokým podílem cukru dnes přetékají regály obchodů, což nyní vede k bezprecedentní úrovně obezity a zdravotním problémům.

Problémy s rozvodem jsou dost možná podobné. Pravděpodobně mnoho emočních, sociálních a finančních problémů spojených s rozvodem v moderním světě pramení částečně ze skutečnosti, že v pravěkých společnostech jednoduše neexistoval.

Nejprve ale musíme zvážit, zda byla pro život ve kmenech typická monogamie. Mnoho prací o partnerském životě během evoluce naznačuje, že monogamie v dnešním smyslu je relativně nedávným produktem kulturních, společenských a náboženských změn a pravděpodobně nebyla u našich předků před nástupem zemědělské revoluce (asi před 10 000 lety) běžná.

 

ČTYŘI ROKY A DOST, MILÁČKU

Ve svém klasickém textu o evolučním původu lásky Helen Fisherová tvrdí, že naši předkové byli s největší pravděpodobností sérioví monogamisté: S jedním partnerem žili vždy asi čtyři roky (tedy dobu potřebnou pro početí a výchovu dítěte do odstavení). V takovém případě se rozvod sotva jeví jako životaschopný způsob, jak pojímat konec vztahu. V případě, že sériová monogamie byla normou, nebylo natolik obtížné vztah ukončit, či se domluvit na jeho pokračování (třeba zplozením dalšího potomka).

Ve společnosti se silně institucionalizovanou monogamií, jako je ta naše, je vše rozdílné.Tím může vzniknout silný evoluční nesoulad. Výzkumy ukazují, že takový rozpor často vede k problémům všeho druhu. Možná, že „přirozenější“ je pro nás spíše polyamorie (životní styl, kdy osoba žije v několika milostných vztazích) a monogamie tak není vrozený systém, ale spíše společenský řád.

Geher upozorňuje, že celou věc komplikuje velký rozvoj technologií, neboť máme silný sklon opravovat problémy, které jsou způsobeny nesouladem s použitím jiných moderních, evolučně nepřirozených prostředků. To je důvod, proč tolik lidí postižených rozvodem konzumuje léky proti úzkosti a antidepresiva a podstupuje krizové poradenství nebo intenzivní psychoterapie.

SEČTENO A PODTRŽENO

Na základě výzkumů, které pátraly po párovém soužití v minulosti, se zdá, že „rozvod“ v moderním americkém smyslu je skutečně produktem moderního světa. To vede k velkým problémům, protože na jejich řešení nás evoluce dostatečně nevybavila. Jednoduše proto, že rodičovské svazky nebyly takové, jako to, co jsme jim přisvojili.

Mnoho prací pochybuje o přirozenosti monogamie. Možná, že vědci zkoumající lidské chování v budoucnu zjistí, že rozvod v celé své současné ošklivosti a nepříjemnosti je něco, co naši předkové nikdy nezažili. Evoluční nesoulad vznikl až v důsledku budování složité moderní společnosti.

 

Přečtěte si původní článek na webu PsychologyToday.