Kategorie |
Psychopat si nezívne?
Nalezneme v řadách psychopatických osobností pouze kriminálníky či vrahy? Co když tomu tak není a v naší společnosti je řada úspěšných lidí s psychopatickými rysy? Kde se může lidem s disociální poruchou osobnosti jejich chladnokrevnost hodit? Psychopati nejsou ovládáni emocemi, takže jsou schopni myslet racionálně i když většina z nás selhává. Také umí dobře maskovat své výrazy emoce a rozpoznávat je u druhých. Krizovou situaci umí mít pod kontrolou. A je na nich, jak s tím vším naloží… Kdo je psychopat?Výzkumníci zabývající se zkoumáním psychopatických rysů osobnosti přináší mnohdy velice inspirativní poznatky. Ty nabízejí netradiční úhel pohledu na problematiku disociální poruchy osobnosti. Neodborná společnost někdy osoby s poruchami osobnosti „nálepkuje“, často vlivem médií, odsouvá je na okraj společnosti a brání se jejich integraci. Cílem následujících odstavců tedy je představit osoby s disociální poruchou osobnosti z netradiční perspektivy, podložené informacemi z empirických studií. Víte, ono je totiž spoustu psychopatů mezi námi a my jsme za to dokonce rádi… Psychopatická osobnost se dle MKN-10 řadí mezi typy disociální poruchy osobnosti (F 60.2). Obecně je chování takové osoby charakterizováno jako bezohledné, necitelné vůči druhým, manipulativní a klamné (MKN-10, 2009). Psychopatie se poté dělí podle etiologie na primární a sekundární. Za primární psychopatii se pokládá vrozená predispozice, která je důsledkem vnitřního deficitu a vyznačuje se nižší mírou neuroticismu oproti psychopatii sekundární (Koenigs et al., 2010, Blackburn 1975). Sekundární psychopatie se rozvíjí v závislosti na podmínkách životního prostředí či jiných sociálních aspektů, nejčastějším příkladem je týrání v dětství a zanedbaná výchova (Porter,1996). Psychopatům, tedy lidem s disociální poruchou osobnosti se přisuzuje impulsivní i agresivní jednání a jednání v nesouladu se společenskými normami (Blackburn, 1975). Často si tak vyslouží nálepku jako „chladnokrevní“ nebo „necitelní“, což je podpořeno v některých případech zveličenými informacemi z médií nejčastěji v souvislosti se zločinnou činností. Co když ale takový „šarmantní“ a „charismatický“ manažer věhlasné organizace je takovému psychopatovi velice podobný? Experti, kteří měli zhodnotit psychopatickou osobnost, ji popsali nejen pomocí negativních znaků jako je nízká míra altruismu či neochota spolupráce, ale i vysokou mírou asertivity, činorodosti a touhy po vzrušení (Miller et al., 2001). Rozhodování, čistá mysl – máme se co učit?Deficit emočního prožívání může být překážkou pro bezproblémový život v sociální společnosti. V oblasti ekonomického rozhodování se však vlivem emocí lidé rozhodují iracionálně (Osumi et al., 2010). Předpokládá se, že psychopaté jsou geneticky vybaveni genem MAOA (konkrétně jeho variací MAOA-L), který je někdy přezdíván jako „bojový“ gen a je spojován s vyšší mírou impulsivního, agresivního a riskantního chování (Buckholtz et al., 2008). Na základě těchto poznatků se předpokládalo, že při konfrontaci nositelů genu MAOA-L s finančním dilematem budou psychopaté riskovat vždy, pokud budou mít vidinu (i minimálního) zisku (Meyer-Lindenberg et al., 2006). Toto tvrzení vyvrátila studie, která prokázala, že jeho nositelé opravdu více riskují, nicméně jen tehdy, když riskování opravdu výhodné je (Frydman et al., 2011). Navíc, lidé s psychopatickými rysy v korporátním světě jsou hodnoceni jako kreativní, dobří ve strategickém myšlení a v komunikačních dovednostech (Babiak et al., 2010). Skrze svůj neodolatelný šarm, mají samozřejmě i své stinné stránky v podobě manipulativnosti, přesvědčování a účelného lhaní (Boddy, 2006). Na základě těchto poznatků tak není překvapením, že úspěšní manažeři, makléři Abnormální reakce na stresové situace je podmíněna fyziologicky. Z měření fyziologických reakcí na podněty vyvolávající distres se zjistilo, že psychopati mohou mít dokonce reakce opačné než normální populace (Hare et al., 1978). Krizová situace vyvolávající v normálních jedincích fyziologickou odezvu aktivační (hodnoty projevů fyziologických funkcí jako je vodivost kůže, rychlost srdeční frekvence apod. rostou) může osoby s psychopatickými rysy dokonce inhibovat (fyziologické funkce klesají pod bazální hodnoty). Dokazuje to například zjištění získané měřením mozkových vln. Ty jsou odrazem měnící se aktivity mozku zapříčiněné změnami situací. U normálních jedinců je mozkové vlnění theta spojeno se stavem únavy a ospalosti. U psychopatů je však toto vlnění zaznamenáváno i u stavu bdělosti, dokonce také u rostoucího vzrušení. Empatie versus emoční inteligence – schopnost nebo neschopnost?Empatie, tedy schopnost vcítit se, nám umožňuje pochopit psychické rozpoložení druhých, projevovat soucit a porozumění. Například když vidíme, jak někomu způsobuje něco/někdo bolest, vyvolává to v nás odezvu nelibosti a distresu (za předpokladu normální schopnosti empatie) (Decety et al., 2013; Hein et al., 2008). Na fMRI bychom viděli zvýrazněné ty oblasti, které se aktivují jako odezva na bolestivý zážitek nás samých. U lidí, kteří provádějí akupunkturu, tedy ve výkonu svého povolání byli vystaveni diskomfortu spojeným se zaváděním jehel do lidských těl, se však oproti neodborníkům se oblasti mozku aktivní při prožívání bolesti nezapojují. Naopak se u nich aktivují oblasti pro regulaci emocí a mentalizaci, tedy empatie v oblasti vnímání bolesti v této situaci chybí (Cheng et al., 2007). Blair rozděluje empatii do tří oblastí: kognitivní, motorická a emocionální a předpokládá, že právě emocionální složka je u psychopatů nejvíce narušena (Mitchell et al., 2006). Empatie je tedy schopnost, která může mít různé modifikace. Psychopatům se však celkově či některé oblasti empatie odpírají. To ale není v rozporu s tvrzením, že i jedinci s psychopatickými rysy mohou mít vysokou emoční inteligenci, která se mimo jiné vyznačuje rozpoznáváním emocí u jiných osob a kontrolu vlastních projevů emocí (Mayer & Geher, 1996). Psychopati s vysokou emoční inteligencí dokonce dokáží lépe potlačit projevy emocí nebo falšovat jejich výrazy. Také o něco lépe oproti skupině jedinců „pouze“ s vysokou emoční inteligencí dokáží minimalizovat únik tzv. mikrovýrazů, tedy výrazů, které mohou odhalit nepravost vyjadřované emoce (Lishner et al., 2011). Všechny tyto schopnosti je dělají přesvědčivějšími lháři a manipulátory. Při jejich rozpoznávání emocí byla zaznamenána nižší aktivita amygdaly (která řídí regulaci emocí u normálních jedinců), naproti tomu stoupla aktivita v oblastech spojených s vnímáním a poznáváním (Gordon et al. 2004). Díky tomu umí také rychleji rozpoznávat emoce u ostatních (Mitchell et al., 2006)., do nichž se ale neumí vcítit (Fecteau, 2008). Toto zjištění koresponduje s uměním vystupovat přesvědčivě a s ovládáním manipulace (Porter et al., 2011). Schopnost zachovat si stoický klid v nepříznivých situacích a nepodlehnout emocím vystavuje do světla reflektorů tu stranu mince, která není tak často s disociální poruchou osobnosti spojována. Je to ta, která dělá psychopaty tak inspirujícími, tak charismatickými, okouzlujícími a mnohdy jim umožnuje rychle se rozhodnout a konat i v krizových situacích. Jak bylo uvedeno, hlavně u členů speciálních jednotek, pilotů či neurochirurgů má potenciál. Je to ta schopnost, která svou filozofií šíří nejen jiné než negativní pojetí poruch osobnosti, ale i vybízí k netradičním úhlům pohledu na duševní onemocnění celkově. A jak je to tedy se zíváním?Nakažlivost zívání je přisuzována empatii, nejvíce té motorické, která je přiznána i psychopatickým osobnostem (Fecteau, 2008) a tzv. zrcadlovým neuronům. Ty spouštějí automatické mechanismy pro napodobování chování. Záleží tedy na individualitě každého člověka (i psychopata!) v oblasti jeho schopnosti empatie (Haker et al., 2013).
Zdroje
Zdroj obrázku
|
Psychologický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Arne Nováka 1
602 00 Brno
Česká republika
PsychoLogOn,
jejímž autorem je Department of Psychology, Faculty of Arts, Masaryk university,
podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.psychologon.cz
