Mlčenlivý přítel

avatar uživatele
Vojtěch Juřík
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Pokud se někdy zeptáte svého kamaráda, co plánuje na prázdniny a on Vám odpoví pouze zarputilým mlčením, nemějte mu to za zlé. Po přečtení tohoto článku jeho chování jistě porozumíte, ba navíc možná kamarádova cena ve Vašich očích ještě vzroste. Proč vlastně o svých budoucích plánech mlčet nám prozradí Derek Sivers.

Patříte mezi lidi sdílné, kteří se o všech svých rozhodnutích rádi poradí s širokým okolím? Nebo naopak preferujete trochu tajemnosti a jen tak se o své budoucí cíle nepodělíte? Věřte nebo ne, druhá varianta, tedy raději o svých plánech mlčet, je pro člověka mnohem výhodnější. Derek Sivers nám ve své přednášce vysvětluje proč.

Každý z nás si občas klade jisté cíle, předsevzetí do budoucna. Máme občas tendence zhubnout, naučit se jazyk, dodělat školu, nebo prostě vzít psa ven. Je naprosto přirozené, že tu aktuální a geniální myšlenku vyvenčit psa a přitom si tak trochu zasportovat máme chuť okamžitě oznámit celé široké veřejnosti (aby i ona pochopila, jak jsme tvořiví). V okamžiku, kdy ale o svých záměrech pohovoříme s přáteli, naše další snahy v této oblasti významně ochladnou a poněkud zanedbáváme kroky, které k našemu předsevzetí vedou.

Ve své přednášce Sivers uvádí výzkumy, kdy respondenti vypověděli své osobní cíle. Polovina z účastníků výzkumu potom o svých cílech řekla ostatním, druhá polovina nikoliv. Když se následně obě skupiny pustily do třičtvrtěhodinové práce, která měla vést k dosažení vytyčených cílů, ukázalo se, že u respondentů vyřčená přání nejenom snižují intenzitu práce vykonané na úkolu, ale dochází rovněž ke zkreslení při respondentově odhadu toho, jak je s úkolem daleko. Ti, kteří se o cíl s okolím podělili, pracovali na rozdíl od nesdílných kolegů v průměru méně (cca dvě třetiny z určeného času) a odhadovali, že se ke svému cíli posunuli mnohem blíže. Prořízlá pusa nás tedy v našem počínání zřejmě opravdu demotivuje.

Vysvětlení pro tento jev se skrývá v oblasti naší společenské přirozenosti. Pokud si vytyčíme objektivní cíl, musíme bezpodmínečně učinit určité kroky k jeho dosažení. Tyto jednotlivé kroky nám po jejich splnění tedy mají přinést jisté uspokojení – protože jsme něco udělali, jsme na dobré cestě. Pokud ale ve svém okolí máme chválivé přátele – v neformálních kruzích známé jako pochlebovače – a podělíme se s nimi o svůj záměr do Vánoc neutratit ani korunu za kávu ve Starbucksu, rozhodně nás srdečně pochválí (tedy v podstatě ocení) ještě před jakýmkoliv konkrétním činem. Sociální realita - v tomto případě to, že přátelé naše cíle vzali na vědomí - potom naši mysl ošálí. Pochvalné přijetí našeho cíle mezi lidmi pošle naší mysli signál, že už svého cíle vlastně dosahujeme. To vede k předčasnému uspokojení, aniž bychom něco opravdu fyzicky udělali.

Jednoduchá rada tudíž zní: O svých plánech raději mlčte.

Článek byl vytvořen za podpory z projektu OP VK Věda a vědci pro vzdělanost moderní společnosti (CZ.1.07/2.3.00/35.0005). 

Zdroje

    1. Sivers, D., (2013). Nechte si své cíle pro sebe. [videozáznam online].TEDxCambridge, ©2013 [cit. 2013-07-02]. Retrieved from: http://www.ted.com/talks/derek_sivers_keep_your_goals_to_yourself.html?quote=807
  • Obrázek dostupný na:http://naldzgraphics.net/tips/control-angry-clients/

PARTNEŘI

OSEL.CZ

web: http://www.osel.cz/

OSEL.CZ

COOLNET

web: http://www.coolnet.cz/

coolnet.cz

e-mail: info@psychologon.cz tel.: +420 549 497 794 ISSN: 1805-7160

Psychologický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Arne Nováka 1
602 00 Brno
Česká republika