Psychologon / Psychologon Mentální cestování časem a úloha paměti při plánování budoucnosti Jak říká známý bonmot, mnoho lidí si stěžuje na špatnou paměť, málo kdo ale na špatný mozek. Někteří lidé obhajují onen paměťový deficit svým o to výraznějším přebytkem představivosti a přítomností budoucí vize, protože právě schopnost budoucího plánování a představování si vývoje vlastní dráhy je v dnešním světě nezbytná vlastnost a předpoklad pro úspěch. Platí tato obhajoba také u vzpomínek na budoucnost, jak někteří výzkumníci budoucí představy nazývají? Mnohé studie naznačují, že pro úspěšné plánování budoucích činů je pro člověka paměť, jmenovitě ta autobiografická, velice významná. O mentálním cestování časem do budoucnosti, ale také o tom, jak lépe dostát svým předsevzetím do budoucna a například snáze zhubnout, je tento článek.

Vojtěch Juřík / 10. 1. 2015

Psychologon / Psychologon Pohľad vedy na klinickú smrť – jedná sa o dôkaz života po smrti? Neidentifikovateľné príjemné svetlo, dlhý tunel a na jeho konci žiara, zážitky z osobnej minulosti, tváre zosnulých príbuzných či pohľad na svoje umierajúce telo z iného bodu v miestnosti – to všetko môže patriť medzi zážitky človeka, ktorý prežíva klinickú smrť. Pre niektorých je svedectvo o týchto zážitkoch nevyvrátiteľným dôkazom o existencii neba či inej formy života po smrti. Ako sa však na tento fenomén pozerá veda?

Daniela Kurečková / 3. 1. 2015

Psychologon / Psychologon Altruizmus VS. egoizmus: Očakáváme za každú pomoc odmenu? Pojmy ako altruizmus alebo súcit sú v bežnej komunikácií vnímané ako protiklad sebeckosti, a sú chápané v zmysle nezištnej pomoci iným ľuďom a pozitívnym prispievaním spoločnosti. V ideálnom prípade znamenajú obetovať sa, potlačiť vlastné záujmy a pritom nečakať za to žiadnu odmenu. Iný pohľad nám však prináša evolučná psychológia, biológovia a sociobiológovia, ktorí tvrdia, že neexistuje altruistické správanie, ktoré by bolo pre nás neprospešné. Stierajú rozdiely medzi altruizmom a egoizmom a poukazujú na ich vzájomnú podmienenosť. Podľa nich naše správanie smeruje k prežitiu vlastných génov, a aj dobročinné činy sú len akousi zásterkou pre náš vlastný prospech.

Michaela Mosnáčková / 28. 12. 2014

Psychologon / Psychologon Meditací k empatii? Od té doby, co se začaly šířit východní meditační techniky do našich končin, uběhla již řada let. Obzvláště v poslední dekádě se zde tyto techniky stály velmi populárními. Dnes již medituje kdejaký vrcholový manažer či hledač instantního štěstí. Na tom by samo o sobě nebylo nic špatného. Z kurzů nabízejících výuku meditačních praktik se však stal výnosný business a někteří obchodníci s „meditací“ se nezdráhají nabízet ji jako lék prakticky na cokoli. Pojďme se na meditaci podívat poněkud střízlivějším pohledem. Meditační praktiky a jejich dopady na lidskou psychiku jsou dnes totiž předmětem intenzivního studia mnoha vědců. Asi nás nepřekvapí, že praktikování meditačních cvičení lidem přináší odpočinek a zklidnění. Pro někoho však může být překvapivé tvrzení, že pravidelná meditace vede k zlepšení schopnosti vnímat, jak se cítí druhý člověk, tedy schopnosti empatie. Jedná se o další z fám, které kolem meditace kolují, nebo jde o podložený fakt?

Jan Pokluda / 8. 12. 2014

Psychologon / Psychologon Diabol alebo psychopatológia? Pohľad psychológie na ľudské zlo Všetci sa pohybujeme vo svete, ktorý má určité nepísané pravidlá. Či však už ide o spoločenský takt, dopravné predpisy či nutnosť dodržiavať sľuby, vždy sa nájde niekto, kto tieto pravidlá poruší a následne za to nesie zodpovednosť. Nie každý je rovnako dobrý v dodržiavaní predpísaných noriem. Čo ak ale nejde o stanovené normy, ale o vrodené inštinkty, ktoré bránia vymieraniu ľudskej rasy? Kto je schopný ich porušiť?

Daniela Kurečková / 2. 12. 2014

Psychologon / Psychologon Pozitívne aspekty stresu Článok pojednáva o strese, pričom sa zameriava na jeho pozitívne aspekty a potenciálny prínos. Snaží sa vyvrátiť mýty o strese ako škodlivom elemente a preorientovať toto zmýšľanie pozitívnym smerom. To, ako o strese rozmýšľame totiž určuje, ako bude telo na stres reagovať. Ak dokážeme vnímať záťažovú situáciu ako výzvu, reakcia na stres posilní náš organizmus. Podiel na tejto pozitívnej reakcií má tiež altruistické správanie a ľudský kontakt, a to vďaka recipročnému pôsobeniu oxytocínu.

Michaela Mosnáčková / 25. 11. 2014

Psychologon / Psychologon Jste účinní? Kanadský psycholog Albert Bandura zjišťoval příčiny toho, proč jsou někteří lidé úspěšní a jiní ne. Jak je možné, že někdo s dostatečnými znalostmi a schopnostmi nedosáhne svého cíle, zatímco člověk s nižší kompetencí ano. Tak vznikl koncept vnímání vlastní účinnosti.

Psychologon / 15. 8. 2014

Psychologon / Psychologon Jak na vrchol svých sil? Známý pozitivní psycholog Mihály Csíkszentmihályi přišel s fenoménem flow, který je schopný udělat náš život příjemnějším. Může se objevit prakticky při jakékoliv aktivitě, včetně sportu.

Kamila Krejčová / 1. 7. 2014

Psychologon / Psychologon (P.S.)2 – aneb důležité dodatky (k životu naplno) Jíst, pít, hýbat se a odpočívat (spát), to je „to, oč tu běží“. Život naplno si někdy žádá až příliš… … a přitom stačí mnohdy tak málo proto, abychom naplno žít mohli. Je podivné začínat článek postskriptem… ale někdy „i cesta je cíl“ a od konce se dá dostat i na začátek…

Pavel Humpolíček / 3. 6. 2014

Psychologon / Psychologon Autogenic training – current tradition (not only) in stress management (2) Autogenic training (or autogen) is a worldwide highly-appreciated relaxing method. Its simplicity and basic field of focus makes it very often used procedure in these stressful times. The traditional concept in a modern way may be an important element of our “anti-stress equipment”.   

Pavel Humpolíček / 3. 5. 2014

Psychologon / Rešerše The surprising science of happiness Dan Gilbert (Harvard University), author of "Stumbling on Happiness," challenges the idea that we’ll be miserable if we don’t get what we want. Our "psychological immune system" lets us feel truly happy even when things don’t go as planned.

Psychologon / 2. 5. 2014

Psychologon / Psychologon Být sám sebou: proč nám to často nejde? Rádoby nápomocné rady jako „Tvař se přirozeně“, „Nenech se vyvést z míry“ či „Tak si Bětky prostě nevšímej“ slýcháváme už od mladých školních let. Dotyční to s námi jistě myslí dobře, jenomže, slušně řečeno, ono se to lehce řekne. Následující článek poukazuje na závažnost sebe-odcizení v dnešní době a představuje cesty, kterak se proti němu úspěšně bránit. Především pak v prostředích, kde se to jeví nejtěžší – v těch pracovních.

Ondřej Kácha / 18. 4. 2014