Psychologon / Psychologon Mystéria oxytocinu Oxytocin je nazýván hormonem lásky, stejně tak by ale mohl být nazýván i hormonem autistů, emocí, důvěry a citové vazby. Výzkumy poslední doby poukazují na to, že oxytocin má mnohem větší pole působnosti, než se kdy předpokládalo.

Kateřina Skalická / 14. 2. 2017

Psychologon / Psychologon Když Češi neví, jací jsou Češi. Co o nás říkají výzkumy stereotypů Národní stereotypy pomáhají společenství lidí, které se považuje národ, budovat vlastní identitu. Proces tvorby autostereotypů a heterostereotypů je přímo učebnicí sociální psychologie: využíváme při něm implicitní teorii osobnosti, srovnávání a mnoho dalších sociálních mechanismů. Podívejme se, co říkají nejnovější výzkumy o naší schopnosti určit reálné vlastnosti těch, které známe. Tedy Čechů.

Petr Gal / 17. 11. 2016

Psychologon / Psychologon Odhalování lži: Věda nebo kouzla? Všichni jsme lháři, to je holý fakt. Někdy lžeme o banálních věcech, abychom se vyhnuli zbytečným konfliktům či druhé neurazili. Jiné lži však mohou být zcela zásadní a pokud se týkají protizákonného jednání, je povinností úředních činitelů zjistit pravdu. Jak to však udělají?

Monika Kupcová / 23. 10. 2016

Psychologon / Psychologon Nechte se unést… Stockholmským syndromem Závažný syndrom týkající se většiny obětí trestných činů, nebo sociální konstrukt? Klinická diagnóza nebo mýtus? Čím je a nebo není syndrom nazývaný Stockholmský? Pojďme se nechat unést článkem jež přibližuje tento fenomén.

Kateřina Skalická / 17. 10. 2016

Psychologon / Psychologon Psychologie autostopu. 7 způsobů, jak využít vědu na silnici Schopnost účinné komunikace nám pomohla (podobně jako jiným primátům) přežít a získat v evoluci jistou výhodu. Svým tělem dokážeme ostatním lidem vyslat širokou škálu neverbálních signálů a varovat je tak před nebezpečím nebo si říci o pomoc. A autostop není ničím jiným než výzvou o pomoc k druhému. V naší kultuře pro něj dokonce máme specifické gesto – zdvižený palec. Jen to ale k úspěšnému zastavení řidiče nestačí. Podstatnou roli totiž hraje jednak společné kulturní zázemí, jednak čitelná sociální komunikace. Úspěšnost ovlivňují nejen vysílané neverbální signály, ale také například pohlaví, vzhled a počasí. Jaké jsou nejúspěšnější strategie?

Petr Gal / 3. 10. 2016

Psychologon / Psychologon Nedobrovolná hospitalizace a některé etické problémy s ní související Článek se zaměřuje na nedobrovolnou hospitalizaci jako situaci, kdy se zdravotník nachází pozici, v níž je těžké rozhodnout jaké řešení je správné a jaké špatné. Zdravotník musí posoudit, jakou ze společensky významných hodnot se rozhodne upřednostnit, zda zájem jednotlivce na jeho svobodě, nebo zájem na jeho zdraví a bezpečí jak jednotlivce tak případně i společnosti. Z důvodu konfliktu společensky významných hodnot je nedobrovolná hospitalizace nahlížena jako etický problém. Článek se zamýšlí nad některými vodítky, která by mohla zdravotníkovi pomoci v rozhodnutí etického problému.

Matěj Stříteský / 30. 8. 2016

Psychologon / Psychologon Proč zkoumáme to, co zkoumáme? - Motivace psychologa k výzkumu a její etické souvislosti Článek se zabývá motivací vědce k výzkumu a zaměřuje se na otázku, do jaké míry může mít vliv na výsledky výzkumu důvod, pro který si vědec zvolil konkrétní téma. Článek předkládá příklady výzkumů, které se zaměřují na stejné téma (rovnost a nerovnost lidí), ale dochází k rozdílným výsledkům, což je dle mého názoru zapříčiněno právě odlišnou motivací autorů k výzkumu.

Matěj Stříteský / 29. 8. 2016

Psychologon / Psychologon Empatie vám ničí zdraví. Obzvlášť, jste-li rodiče Umění vcítit se do druhého považujeme za jednu z nejcennějších lidských schopností. Doktorandka Erika M. Manczaková však zjistila, že rodiče, kteří jsou velmi empatičtí vůči svým dětem, za toto chování platí vlastním zdravím. Loňská studie týmu americké Northwestern University, který Manczaková vedla, ukázala, že zatímco empatie jejím příjemcům po psychické i fyzické stránce prospívá, poskytovatelům ochromuje imunitní systém. Hypotézu o skryté ceně rodičovské empatie podpořil další výzkum vědců publikovaný letos na jaře.

Petr Gal / 16. 8. 2016

Psychologon / Psychologon Vraždy podle Dextera: Proč lidé napodobují mediální násilí Masové vraždy inspirované skutečným pachatelem, knižní či seriálovou postavou jsou problémem, který se spojuje s rozvojem moderních médií. Loren Colemanová pojmenovala tento fenomén (vliv přehnaného informování o násilných útocích na jejich opakování jinými pachateli) jako copycat efekt. Touha být jako druzí a mechanismy sociálního učení přináší rizika, s nimiž musíme pracovat, ať už jde o školní střelce, terorismus či seriál Dexter. Jak copycat efekt funguje a jaké známe případy?

Petr Gal / 1. 8. 2016

Psychologon / Psychologon Cognitive Neuroscience of Social Behavior Explanations of social behavior widely vary depending on the point of view of given field. The current article reveals how cognitive neuroscience could help us understand social behavior of humans. The functional magnetic resonance imaging (fMRI) was used in numerous studies to see which parts of the brain are active during social behavior. Social cooperation is based on the ability to sacrifice one´s current resources in order to gain in the future and research shows that it is related to tissues linked to rewarding behavior. Therefore, it is hypothesized that cooperative behavior is labeled as rewarding which allows us to overcome our selfish impulses. Research also suggests that our decisions are influenced by both, emotions and cognition and that socially induced pain is similar to a physical pain.

Monika Kupcová / 2. 6. 2016

Psychologon / Psychologon Ikigai- život stojí za to Článek pojednává o japonském konceptu smyslu života- ikigai, který se ukazuje jako významný protektivní faktor našeho zdraví. Jsou diskutovány teoretické základy, souvislosti a přínosy tohoto konceptu. Mimo jiné se autorka zabývá také ontogenezí ikigai, jeho možnými koreláty v CNS a mechanismem účinku na tělesný stav člověka.

Sylvie Brustmannová / 24. 4. 2016

Psychologon / Psychologon Placebo efekt: Jak lidská mysl promění cukr v lék Pro mnohé je fascinujícím důkazem o samoléčebných schopnostech lidské mysli. Jiní odborníci považují jeho účinky za diskutabilní. Placebo efekt výrazně ovlivňuje nynější psychologii i medicínu. Lidstvo přitom jeho působení zná pravděpodobně od pravěku. Již evangelista Marek v Bibli píše „Věř a tvá víra tě uzdraví.“ Současné výzkumy ukazují nejen nové souvislosti fungování a překvapivé působení placeba u některých chorob, ale také skrytá rizika. Otázkou navíc zůstává, zda možné výsledky ospravedlňují eticky problematické zastírání pravdy pacientům.

Petr Gal / 18. 4. 2016