Psychologon / Psychologon Koľko slov by sme mali vedieť, kým pôjdeme do škôlky Kým o zrelosti dieťaťa na nástup do prvého ročníka základnej školy a začatie povinnej školskej dochádzky existuje množstvo publikácií, o tom, či je dieťa pripravené na nástup do materskej školy sa v odbornej literatúre píše len veľmi málo. Rady pre rodičov publikujú prevažne materské školy na svojich internetových stránkach a v iných propagačných materiáloch. V nasledujúcom texte prinášame zistenia viacerých autorov a hodnotíme, či rozsah slovnej zásoby môže byť kritériom pre vstup dieťaťa do materskej školy.

Psychologon / 31. 3. 2016

Psychologon / Psychologon Kognitívne omyly alebo keď zlyhá ľudský faktor Existujú situácie, kedy nás sklame naša pamäť – zvyčajne dobre fungujúca a spoľahlivá. Ako ďaleko môže takéto zlyhanie zájsť? Napríklad aj k tomu, že rodič zabudne svoje dieťa v aute. Nemusí to byť znakom nedostatočnej starostlivosti, môže ísť o kognitívne zlyhanie.

Júlia Tkáčová / 10. 3. 2016

Psychologon / Psychologon Umělá inteligence a co má společného s psychologií Tato otázka se vlastně zdá velmi jednoduchá, protože psychologie a inteligence jsou prakticky příbuzné pojmy. Ale není umělá inteligence něco úplně jiného? Není to jen hraní si s počítačovými programy a sestavování algoritmů, kterým obyčejný smrtelník, IT studiem nepolíbený, nemůže nikdy porozumět? Pojďme se na to podívat podrobněji. Článek se zabývá otázkou propojení psychologie s výpočetní technikou a především umělou inteligencí. Podává příklady paralel mezi oběma odvětvími, jejich vzájemného propojení, a dále klade otázky ohledně etické korektnosti výzkumu umělé inteligence a možných směrů jejího vývoje, přičemž čerpá jak z odborných publikací, tak jejich kritik z řad vědců i široké veřejnosti. A po jeho dočtení třeba budete vědět, zda je umělá inteligence něco pro Vás.

Psychologon / 18. 2. 2016

Psychologon / Psychologon Kontrola mysli: Priming a podprahová reklama Jsme přesvědčeni o naší svobodné vůli. Věříme, že naše jednání kontrolujeme až na ojedinělé incidenty, kdy s ne úplně chladnou hlavou uděláme či řekneme něco, čeho později litujeme. V běžném životě ale máme svoje rozhodování pod kontrolou. Reklama na nás nemá prakticky vliv. O tom, že by nás mohla ovlivnit nějaká slova či fotografie, které jen letmo zahlédneme, přeci nemůže být přeci ani řeč. Výzkumy ale ukazují, že vystavení určitým podnětům, které si třeba ani neuvědomujeme, může změnit naše uvažování a chování.

Oleg Czop / 16. 2. 2016

Psychologon / Psychologon Autobiografická paměť a její přínos do teorií paměti Cílem práce je osvětlit pojem autobiografická paměť a zařadit jej do systému teorií paměti. V první části článek definuje termín autobiografické paměti. Dále pojednává obecně o členění paměti a soustředí se na stručné zařazení autobiografické paměti do stávající paměťových systémů.

Psychologon / 9. 2. 2016

Psychologon / Psychologon Posttraumatická stresová porucha – příčiny a léčba Co se stalo vojákům, kteří se po návratu z mise neumějí začlenit zpět do společnosti? Proč se váš kamarád, který byl svědkem dopravní nehody, najednou tak změnil, přestože neutrpěl žádná zranění? Co to je posttraumatická stresová porucha, co ji způsobuje a dá se vůbec vyléčit? Odpověď na tyto a mnohé další otázky přinášíme o pár řádků níže.

Psychologon / 5. 2. 2016

Psychologon / Psychologon Logoterapie – za hledáním smyslu „Jaký smysl chci dát svému životu?“, zamýšlí se Viktor Emil Frankl, rakouský zakladatel psychologického směru logoterapie. Člověka vidí jako bytost hledající smysl života a pomocí logoterapie vysvětluje, jakým způsobem ho lze dosáhnout. Prostřednictvím Franklových pokračovatelů je logoterapie rozvíjena a uplatňována dodnes.

Psychologon / 29. 1. 2016

Psychologon / Psychologon „Jen je nechte, ať se bojí“ Scared straight - Nejrozšířenější programy prevence delikvence mladistvých a jejich účinnost V 70. letech minulého století se skupina vězňů v dlouhodobém výkonu trestu odnětí svobody rozhodla, že společnosti ukáže, že i trestanci pro ni mohou mít přínos. Její členové vytvořili originální program prevence delikvence mladistvých. V následujícím článku budou popsány jeho základní charakteristiky, shrnuty informace o jeho účinnosti a nastíněny základní charakteristiky úspěšné preventivní práce s mladistvými delikventy.

David Havelka / 22. 1. 2016

Psychologon / Psychologon Skupinová polarizace: Proč se společnost radikalizuje? Skupinová polarizace je tendence skupin rozhodovat se více extrémně než jednotliví členové. Článek popisuje také teorie skupinové polarizace (teorie sociálního srovnávání, teorie persvazivních argumentů, teorie sebekategoritace), fenomén posunu k riskantnosti a syndrom skupinářského myšlení. Článek se dále zabývá možným dopadem skupinové polarizace a v závěru se zamýšlí nad depolarizací.

David Lacko / 18. 1. 2016

Psychologon / Psychologon Stojíme na hraně další psychologické revoluce? Aneb behaviorální vědou k občanům inteligentnějším, poctivějším a ohleduplnějším Aplikace behaviorálních věd ve státní sféře za poslední dobu získala velké obliby, především kvůli její efektivitě a finanční nenáročnosti. Tento článek se zaměřuje na možnou pozici psychologie ve vládním sektoru v blízké budoucnosti a jejím vztahem k převládajícím ekonomickým praktikám v této oblasti. Skrze několik příkladů reálných psychologických intervencí (např. z oblasti úspory energií, zdravého stravování a prosociálního chování) práce zdůrazňuje interdisciplinární přístup, kvalitní metodologii a ochotu zaujmout nový pohled jako klíčové hodnoty pro tvorbu behaviorálních intervencí prostřednictvím státní správy. Na závěr autor představuje čtyři pilíře, které mohou sloužit jako odrazový můstek pro psychology, kteří se rozhodnou aplikovat své znalosti v této nově vynořující se oblasti.

Ondřej Kácha / 5. 1. 2016

Psychologon / Psychologon Vzťah medzi abstraktnou inteligenciou a výberom toho najinovatívnejšieho nápadu. Metóda brainstorming bola vytvorená s presvedčením, že stimuluje progres spoločnosti. Výskumníci zistili, že masívna produkcia nápadov nemusí znamenať samotný progres spoločnosti. Niektorí si začali uvedomovať, že masívna produkcia nápadov nie je dostatočná. Rovnako dôležité je rozoznať ten najinovatívnejší nápad zo spektra vyprodukovaných nápadov a aplikovať ho v praxi. Výskumne sa potvrdilo, že ľudia spontánne nevyberajú nápady, ktorú sú originálne a inovatívne, ale nápady, ktoré sú len uskutočniteľné. V našej štúdii sme zisťovali, či existuje štatisticky významný vzťah medzi výškou úrovne inteligencie a výberom inovatívnejších nápadov. Taktiež sme sa pokúšali zefektívniť výber inovatívnejších pridaním presnej definície. Zistili sme, že pridaná definícia nemala efekt na výber inovatívnejších nápadov a že výška inteligencia nemá štatisticky významný vzťah k výberu inovatívnejšieho nápadu.

Ľuboš Chvála / 25. 11. 2015

Psychologon / Psychologon Skákaví terapeuti a limity ich schopností Zlepšenie v oblasti pozitívnych emócií, neobyčajný nárast v oblasti komunikácie, prebudenie záujmu o okolie, zvýšená spolupráca a vnímavosť, rozvoj orientácie v prostredí spojený so zlepšením v oblasti hybnosti a celkové zrýchlenie mentálneho rozvoja. Kto z nás by nebol rád, ak by existoval spôsob, ako menované ciele u ľudí s hendikepom dosiahnuť? Dobrou správou je, že zázračné riešenie, i keď pekne mastné, naozaj existuje - je ním delfínoterapia. Nedajte sa nachytať - toto riešenie bude vyhovovať iba ľuďom, ktorí nemajú vo zvyku klásť ďalšie otázky.

Daniela Kurečková / 17. 11. 2015