Psychologon / Psychologon Jakým způsobem nás ovlivňuje příroda při výběru partnera? Výběr partnera je jedno z nejdůležitějších rozhodnutí v našem životě. Toto téma spolu s přitažlivostí druhého pohlaví na nás číhá ze všech stran. Opravdu ale na každého čeká „ten pravý“, jak se optimisticky říká, nebo jsme všichni přitahováni pouze „tím nejkrásnějším?“ Jakou roli zde hraje příroda? A jakým způsobem nás evoluce ovlivnila v našich preferencích při výběru partnera?

Štěpánka Michalíčková / 23. 2. 2018

Psychologon / Psychologon Hygge - vedecký pohľad na obľúbenca Instagramu Je podvečer, vonku sneží a fúka vietor, cez okno vidíte ľudí náhliacich sa z práce domov. Sedíte vo svojom obľúbenom kresle, zabalení v deke, pri dobrej knihe, teplým čajom zapíjate čokoládové sušienky. Ste v bezpečí, v priestore, ktorý je Vašim domovom, vychutnávate si krásu okamihu. Hygge. Aké významy sa vlastne skrývajú za týmto severským novotvarom a čo o ňom hovorí veda?

Daniela Kurečková / 20. 2. 2018

Psychologon / Psychologon Pátrání po historii hypnózy Hypnóza vždy představovala a představuje pro laickou veřejnost něco tajemného a záhadného. Mnozí se domnívají, že jde o téměř nadpřirozenou záležitost a někteří jsou přesvědčeni, že jde o podvod.

Petra Richterová / 9. 2. 2018

Psychologon / Psychologon Milujem čierny humor, čo to o mne vypovedá „Lekár vysvetľuje výsledky testu mladému páru, ktorý čaká dieťa. „No, na začiatok mám pre vás dobrú správu. vaše dieťa nikdy nebude mať problém nájsť parkovacie miesto.“ Pokiaľ ste sa zasmiali, nemusíte mať žiadne výčitky svedomia. Pochopenie vtipu si vyžaduje určité intelektuálne aj emocionálne predpoklady a posledné štúdie naznačujú, že preferencia toho čierneho nutne nehovorí v neprospech vašich povahových vlastností.

Mária Chocholáčková / 8. 2. 2018

Psychologon / Psychologon Poruchy příjmu potravy a rodinní příslušníci - jak pomoct sobě i nemocnému Jste blízkým člověkem osoby trpící poruchou příjmu potravy a rádi byste ji pomohli? Je vůbec nějaká možnost, jak nemocnému pomoci? Poruchy příjmu potravy (dále PPP) nemají vliv pouze na nemocného jedince, ale také na celé okolí, především na rodinu. Blízcí vidí, jak se nemocný trápí a následně se trápí i oni. Snaží se nemocnému co nejvíce pomoci, avšak neví jak. Tento článek vám umožní nahlédnout do problematiky PPP z rodinného kontextu, doporučí konkrétní rady při kontaktu s pacientem a informuje o rodinné terapii a podpůrných skupinách pro rodinné příslušníky.

Kristýna Brožková / 7. 2. 2018

Psychologon / Psychologon Tvá víra Tě uzdravila aneb Jak může náboženství léčit? Spekulace o vlivu náboženství na zdraví jedince se vedou od nepaměti. V 5. kapitole svého evangelia Marek píše: „Dcero, víra Tvá Tě uzdravila”. Jaká je ale realita? Jedná se o placebo, zázrak, nebo opravdu víra zlepšuje zdraví člověka? Následující řádky se snaží obsáhnout, jaký vliv může náboženství mít na zdraví člověka a také představují nové výzkumy, které se tímto vztahem zabývaly.

Kateřina Skalická / 11. 12. 2017

Psychologon / Psychologon Mohou virtuální assessment centra nahradit fyzický kontakt? V současné době se virtualizace dostává do mnoha oblastí pracovního i osobního života, ať jde o online platformy pro komunikaci a navazování vztahů, či třeba o profesionální řízení a rozvoj lidských zdrojů. Jak vypadá digitální forma assessment centra, v jehož běžném provedení je uchazeč pozorován na místě v přímé fyzické akci nebo i v interakci s dalšími přítomnými? Článek se zabývá vysvětlením rozdílů virtuálního a fyzického assessment centra, seznamuje s výhodami a nevýhodami metody virtuálního assessment centra a nabízí možnosti jeho využití.

Alena Olivová / 22. 9. 2017

Psychologon / Psychologon Selfie zdola zdůrazňují naši dominanci, shora sociální inteligenci Floridští psychologové zjistili, že pokud při fotografování selfie zvolíme správný úhel fotoaparátu, ovlivníme to, jak nás ostatní budou vnímat. Můžeme pak působit mnohem dominantněji nebo submisivněji. Letošní studie ukázala, že při pořizování selfie zvyšujeme svou atraktivitu pomocí stejných strategií jako lidé před tisíci lety.

Petr Gal / 10. 9. 2017

Psychologon / Psychologon Kognitivně-behaviorální terapie hraniční poruchy osobnosti V klinické péči je hraniční porucha osobnosti nejčastější porucha osobnosti, bohužel její léčba není jednoduchá: je spojena s řadou přidružených problémů a nemoc se nedá úplně vyléčit. Terapeuti jsou schopni pouze pomoci klientovi postupně eliminovat její příznaky a zvládat následky (Grambal et al, 2017). Článek se snaží nastínit čtenářům základy kognitivně-behaviorální terapie hraniční poruchy osobnosti a poukázat na těžkost či komplikace, které při ní nastávají. Tento text se zaměřuje také na spolupráci terapeuta a klienta, určení hranic, vytvoření důvěrného vztahu i na protipřenos.

Kristýna Brožková / 5. 9. 2017

Psychologon / Psychologon Autizmus a zmeny vo vnímaní: na stope k pochopeniu zvláštneho správania? Poruchy autistického spektra sú v súčasnosti diskutovanou témou hlavne kvôli tomu, že počet diagnostikovaných jedincov s touto poruchou neustále stúpa. Poďme sa teda na chvíľu zastaviť a pozrieť sa na autizmus z inej perspektívy. Mohli by byť príčinou zmien v správaní ľudí s autizmom poruchy vnímania, ktoré sa pri autizme často vyskytujú? „Mám dve možnosti: nechať to zapnuté a zahltiť sa zvukmi alebo to vypnúť úplne.“ (Temple Grandin o svojom sluchu)

Daniela Kurečková / 6. 8. 2017

Psychologon / Psychologon Kolik selfie z vás udělá psychopata? Jak odhalit osobnostní poruchy na Facebooku V prosinci 2012 zařadil magazín Time výraz „selfie“ mezi 10 nejpoužívanějších výrazů. Právě v tomto roce se začal fenomén autoportrétů na sociálních sítích masově šířit: používají ho teenageři, politici, státníci i papež. Stejně vzrostl i zájem psychologů o jejich výzkum. Hledali především odpověď na otázku, zda zveřejňování selfie souvisí s narcismem, psychopatií a dalšími osobnostními charakteristikami.

Petr Gal / 31. 7. 2017

Psychologon / Psychologon Vnímání a význam, aneb jak nám může synestézie pomoci uchopit vědomí? Synestézie je kognitivně-percepční fenomén, který zahrnuje sdružování dvou a více odlišných vjemů do v čase konzistentních počitků, jež zpravidla sestávají z reálně vnímaného objektu obohaceného o vlastnosti, které se u daného objektu skutečně nevyskytují, ale jsou člověkem jako reálné vnímány. Zájem o synestézii mezi vědci prudce stoupl v posledních desetiletích, přičemž nejnovější poznatky nasvědčují tomu, že nám synestézie může pomoci osvětlit otázky týkající se samotných základů fungování lidské mysli.

Jan Farkaš / 13. 6. 2017