Psychologon / Uncategorised Dunning-Krugerův efekt – Proč hlupák zůstává hlupákem Většina lidí se domnívá, že je nadprůměrná. V psychologii se tenhle fenomén nazývá iluze nadřazenosti. Specifickou formou iluze nadřazenosti je Dunning-Krugerův efekt, který tvrdí, že lidé přeceňují své schopnosti v závislosti na svých reálných schopnostech. Platí, že čím méně je člověk schopný, tím více se přeceňuje. A naopak schopní lidé mají tendenci se mírně podceňovat. Podstatnou částí tohoto fenoménu je i fakt, že méně schopní lidé nemění svůj názor ani po konfrontaci s realitou.

David Lacko / 22. 3. 2015

Psychologon / Psychologon Psaný text jako slibný diagnostický nástroj Parkinsonovy choroby Za velkými objevy tentokrát nemusíme jezdit nikam daleko do světa, ale můžeme zůstat v Brně. Na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického vytváří výzkumný tým v čele s Ing. Jiřím Mekyskou nástroj pro včasnou diagnostiku Parkinsonovy choroby, který je založen na zpracování písma a řečového projevu pacientů. A nutno poznamenat, že jejich práce se jeví velice slibně.

Monika Víchová / 10. 3. 2015

Psychologon / Psychologon Role psychologa v přípravě vrcholového sportovce Článek se stručně a přehledově zaměřuje na specifika a specifické role psychologa v přípravě vrcholového sportovce, zejm. v individuálních sportech či sportech s prvky individuální přípravy. O psychologii sportu již bylo sepsáno množství monografií (např. doc. Blahutková). Článek proto vychází spíše z osobní zkušenosti a pokouší se ponoukat k širším souvislostem a pohledům...

Pavel Humpolíček / 4. 3. 2015

Psychologon / Psychologon Iluze transparentnosti a Spotlight efekt: Proč se často stresujeme zbytečně? Lidé přeceňují schopnost ostatních rozpoznat jejich vlastní pocity. Tenhle fenomén se nazývá iluze transparentnosti. Lidé ale přeceňují i zájem ostatních o jejich vlastní chování. Tento fenomén se nazývá spotlight efekt. Společně oba efekty omezují člověku život a zbytečně ho stresují. Navíc bylo prokázáno, že vědomost těchto efektů napomáhá ke zbavení se stresu a objektivně zlepšuje výkon.

David Lacko / 1. 3. 2015

Psychologon / Psychologon Teorie kognitivní disonance Měli jste někdy problém upustit od svého přesvědčení? Byli jste tak zarytě přesvědčeni o své pravdě, že ani názory a fakta od ostatních váš názor nemohly změnit? Leon Festinger, velmi známý americký sociální psycholog, přišel v padesátých letech dvacátého století s teorií kognitivní disonance, která právě tyto stavy popisuje. Pojďme se s ní seznámit.

Psychologon / 23. 2. 2015

Psychologon / Psychologon Noba project – vzdelávanie bez finančnej záťaže Čím kvalitnejšia kniha, tým drahšia? Nemusí to tak byť. Noba project je novou platformou pre vytváranie elektronických psychologických učebníc. Jednotlivé časti sú písané odborníkmi v danej oblasti. Elizabeth Loftus napísala kapitoly k pamäti, Phillip Zimbardo k poslušnosti. Prehliadanie, využívanie, publikovanie, prepisovanie a následné zdieľanie je povolené pre každého. Prístup ku každej časti je zdarma, potrebujete len mailovú adresu na prihlásenie.

Kitti Farkasová / 18. 2. 2015

Psychologon / Psychologon Stínování a jeho vliv na sluchovou percepci E. Colin Cherry provedl pokus, při kterém se zaměřil na selektivní pozornost při poslouchání více rozhovorů ve stejný čas. Pojmem shadowing neboli stínování pak označil reprodukování jednoho ze dvou podnětů a současnou neschopnost vybavit si ten druhý. Technika speech shadowing je v dnešní době hojně využívána na vědecké půdě v mnoha experimentech nebo třeba při výuce profesionálních simultánních překladatelů.

Psychologon / 12. 2. 2015

Psychologon / Psychologon Naturalistický omyl jako argumentační faul Když Adolf Hitler kdysi pronesl slavnou větu: „Příroda je krutá, proto i já jsem krutý,“ dopustil se myšlenkového omylu, se kterým se běžně můžeme setkat i v dnešní době. Proč je chybou vyvozovat, co je správné či špatné podle toho, zda se dané chování objevuje v živočišné říši?

Jan Pokluda / 3. 2. 2015

Psychologon / Uncategorised Čo (ne)vidíme v reklame? Tento článok sa zameriava na reklamu a reklamný priemysel v súvislosti s psychológiou zrakového vnímania. Snaží sa odhaliť skryté javy, ktoré prostredníctvom zraku „útočia“ na našu psychiku. Zistenia a poznatky z oblasti výskumu účinnosti reklamy sú však stále diskutabilné a špekulatívne, preto je článok skôr úvodom a motiváciou k ďalšiemu výskumu.

Michaela Mosnáčková / 19. 1. 2015

Psychologon / Psychologon Mentální cestování časem a úloha paměti při plánování budoucnosti Jak říká známý bonmot, mnoho lidí si stěžuje na špatnou paměť, málo kdo ale na špatný mozek. Někteří lidé obhajují onen paměťový deficit svým o to výraznějším přebytkem představivosti a přítomností budoucí vize, protože právě schopnost budoucího plánování a představování si vývoje vlastní dráhy je v dnešním světě nezbytná vlastnost a předpoklad pro úspěch. Platí tato obhajoba také u vzpomínek na budoucnost, jak někteří výzkumníci budoucí představy nazývají? Mnohé studie naznačují, že pro úspěšné plánování budoucích činů je pro člověka paměť, jmenovitě ta autobiografická, velice významná. O mentálním cestování časem do budoucnosti, ale také o tom, jak lépe dostát svým předsevzetím do budoucna a například snáze zhubnout, je tento článek.

Vojtěch Juřík / 10. 1. 2015

Psychologon / Psychologon Pohľad vedy na klinickú smrť – jedná sa o dôkaz života po smrti? Neidentifikovateľné príjemné svetlo, dlhý tunel a na jeho konci žiara, zážitky z osobnej minulosti, tváre zosnulých príbuzných či pohľad na svoje umierajúce telo z iného bodu v miestnosti – to všetko môže patriť medzi zážitky človeka, ktorý prežíva klinickú smrť. Pre niektorých je svedectvo o týchto zážitkoch nevyvrátiteľným dôkazom o existencii neba či inej formy života po smrti. Ako sa však na tento fenomén pozerá veda?

Daniela Kurečková / 3. 1. 2015

Psychologon / Psychologon Altruizmus VS. egoizmus: Očakáváme za každú pomoc odmenu? Pojmy ako altruizmus alebo súcit sú v bežnej komunikácií vnímané ako protiklad sebeckosti, a sú chápané v zmysle nezištnej pomoci iným ľuďom a pozitívnym prispievaním spoločnosti. V ideálnom prípade znamenajú obetovať sa, potlačiť vlastné záujmy a pritom nečakať za to žiadnu odmenu. Iný pohľad nám však prináša evolučná psychológia, biológovia a sociobiológovia, ktorí tvrdia, že neexistuje altruistické správanie, ktoré by bolo pre nás neprospešné. Stierajú rozdiely medzi altruizmom a egoizmom a poukazujú na ich vzájomnú podmienenosť. Podľa nich naše správanie smeruje k prežitiu vlastných génov, a aj dobročinné činy sú len akousi zásterkou pre náš vlastný prospech.

Michaela Mosnáčková / 28. 12. 2014